ECLI:CZ:US:2001:4.US.100.01
sp. zn. IV. ÚS 100/01
Usnesení
IV. ÚS 100/01
Soudce zpravodaj Ústavního soudu rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.K., právně zastoupeného Mgr. L.H., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 4 To 158/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 8. 2000, sp. zn. 31 T 17/1999, mimo ústní jednání, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 14. 2. 2001 došel Ústavnímu soudu návrh ze dne 12. 2. 2001, navrhovatele J.K., zastoupeného na základě plné moci Mgr. L.H., jímž se domáhá zrušení v úvodní části tohoto usnesení citovaných rozhodnutí obecných soudů.
Ve smyslu §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 4 To 158/2000, jakožto rozhodnutí o posledním prostředku, vydané z podnětu odvolání navrhovatele, mu bylo doručeno dne 15. 12. 2000, jak zjistil Ústavní soud z připojeného spisu obecného soudu. Právnímu zástupci navrhovatele, takto obviněného v označené trestní věci, byl předmětný rozsudek doručen téhož dne.
Za první den předmětné lhůty procesní (I. ÚS 182/95, Sb. n. u. ÚS, Sv. 4, díl II., usn. č. 20) považoval tedy Ústavní soud 15. 12. 2000. Její konec připadl na den 12. 2. 2001 (pondělí).
Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě s adresou Ústavního soudu dne 13. 2. 2001.
Z uvedeného tedy plyne, že návrh podal navrhovatel po lhůtě stanovené v §72 odst. 2 zákona.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podle §43 odst. 1, písm. b) zákona mimo ústní jednání návrh odmítnout.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (§43 odst. 3 zákona)
V Brně dne 10. července 2001
JUDr. Ivana Janů
soudce zpravodaj