ECLI:CZ:US:2001:4.US.131.01
sp. zn. IV. ÚS 131/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti B.S., zastoupeného JUDr. L.K., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2000, sp. zn. 8 To 400/2000, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. května 2000, sp. zn. 3 T 71/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 1. března 2001 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, ve které stěžovatel napadl usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, jímž byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin zpronevěry dle ustanovení §248 trestního zákona.
Jak Ústavní soud shledal ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 3 T 71/99, č.l. 256, byla dne 21. února 2000 udělena právní zástupkyni stěžovatele generální plná moc ve věcech projednávaného trestného činu, a současně byla dne 28. února 2000 udělena plná moc ve stejném rozsahu i Mgr. J.S. (čl. 181), aniž by předchozí plná moc byla vypovězena. Současně bylo z uvedeného spisu zjištěno, že stěžovatel pro doručování v řízení před obecnými soudy uvedl jako hlavní adresu, adresu shora uvedenou, avšak zásilky tam doručované opakovaně nevyzvedával a tyto byly poštou vraceny zpět s poznámkami "NEVYŽÁDÁNO", "ADRESÁT NEZNÁMÝ", "ADRESÁT NEBYDLÍ" aj. Posledně uvedený důvod byl uveden i na vrácené zásilce s konečným rozhodnutím - usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2000.
Za této situace Ústavní soud při posuzování formálních náležitostí ústavní stížnosti konstatoval, že podmínka zachování lhůty pro podání ústavní stížnosti, stanovená v §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), který stanoví za začátek jejího běhu den, kdy bylo doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, nebyla dodržena.
Stěžovateli nebylo, podle záznamů ve spise soudu prvého stupně, napadené usnesení doručeno, bylo však doručeno oběma právním zástupcům a to JUDr. L.K. dne 28. prosince 2000 a Mgr. J.S. dne 2. ledna 2001. S ohledem na smysl lhůt v českém právním řádu je třeba považovat doručení právní zástupkyni za den, kdy začala běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, kdy tato lhůta vypršela v neděli 25. února 2001, resp. 26. února 2001. Dle data uvedeného v ústavní stížnosti a dle údaje z poštovního razítka na obálce, v níž byla ústavní stížnost odeslána, byla ústavní stížnost k poštovní přepravě dána až dne 27. února 2001, tedy, jak již bylo uvedeno, po vypršení zákonem stanovené lhůty.
Za shora uvedených okolností proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě dle ustanovení §43 odst. 1 lit. b) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 3.5.2001
JUDr. Pavel Varvařovskýsoudce zpravodaj