ECLI:CZ:US:2001:4.US.288.01
sp. zn. IV. ÚS 288/01
Usnesení
IV. ÚS 288/01
Č E S K Á R E P U B L I K A
U S N E S E N Í
Ú s t a v n í h o s o u d u Č e s k é r e p u b l i k y
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti V.S., podnikatele podnikajícího pod obchodním jménem V.S. - C., zastoupeného JUDr. P.Č., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2000, sp. zn. 12 Co 40/2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2000, sp. zn. 12 Co 40/2001, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele (z důvodu opožděného podání) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 8. 2000, sp. zn. 11 C 486/2000. Tímto rozsudkem bylo stěžovateli, jako žalovanému, uloženo zaplatit žalobci částku 204.576,- Kč s 12% úrokem od 22. 11. 1999 do zaplacení a dále byla zamítnuta žaloba o příslušenství pohledávky ve výší dalších 9%. Stěžovateli bylo uloženo zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 28.621,50 Kč k rukám jeho právního zástupce.
Stěžovatel má za to, že odmítnutím odvolání bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a dále také právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Tato jeho práva byla podle názoru stěžovatele porušena tím, že nebyl poučen o běhu odvolací lhůty tak, jak je interpretována odvolacím soudem. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 9. 3. 2001. Stěžovatel tedy žádá o nápravu Ústavní soud.
Dle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Dle ustanovení §229 odst. 4 o.s.ř. lze pravomocné rozhodnutí soudu napadnout pro zmatečnost, jestliže odvolání proti rozsudku bylo odmítnuto nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
Vzhledem k tomu, že napadeným usnesením bylo odvolání odmítnuto, je žaloba pro zmatečnost, jejíž přípustnost je dána ustanovením §229 odst. 4 o.s.ř., posledním opravným prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm.e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustný odmítnout, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. května 2001
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj