ECLI:CZ:US:2001:4.US.356.01
sp. zn. IV. ÚS 356/01
Usnesení
Č E S K Á R E P U B L I K A
U S N E S E N Í
Ú s t a v n í h o s o u d u
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti F., zastoupené JUDr. M.N., proti rozhodnutí ministra financí ČR ze dne 6. 4. 2001, č.j. 99 852/2000 a závazné informaci č. 1861/2000 Ministerstva financí ČR - GŘ ze dne 22. 8. 2000, č.j. 18854/00-32, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 6. 2001 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozhodnutí ministra financí ČR ze dne 6. 4. 2001, č.j. 99 852/2000, kterým byl zamítnut rozklad proti závazné informaci č. 1861/2000 Ministerstva financí ČR, ze dne 22. 8. 2000, č.j. 18854/00-32, na základě které byla umělá ledvina zařazen do podpoložky 84 21 29 90 celního sazebníku č. 318/1999 Sb., platného v době vydání závazné informace ("celní sazebník"). Současně navrhla zrušit i uvedené rozhodnutí ministerstva financí.
Stěžovatelka tvrdí, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo zakotvené v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). Nesouhlasí s uskutečněným zařazením umělé ledviny do podpoložky 84 21 29 90 celního sazebníku, když podle jejího přesvědčení měla být správně zařazena do podpoložky 90 18 90 30, což odpovídá platnému celnímu sazebníku. Nesprávné zařazení bylo uskutečněno postupem dle názoru stěžovatelky neústavním, neboť před zněním zákona (tj. celního sazebníku) dostalo přednost nezávazné a v České republice nepublikované rozhodnutí V., z května 1999, kterým byly umělé ledviny zařazeny do položky 84 21 29. Výbor byl zřízen v souladu s Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, publikovanou pod č. 160/1988 Sb., která je sice závazná pro její členské státy, není však přímo závazná pro jednotlivé fyzické a právnické osoby. Je věcí členského státu Úmluvy, aby své vnitřní zákonodárství uvedl do souladu s Úmluvou, nicméně pokud se platný celní sazebník od rozhodnutí Výboru liší, má aplikace celního sazebníku přednost. Celní sazebník obsahuje podpoložku 9018930 - Přístroje a zařízení pro dialýzu ledvin. V poznámkách ke kapitole 48 celního sazebníku není uvedeno, že by se do této kapitoly zařazovaly umělé ledviny, a zároveň ani v kapitole 90 celního sazebníku není uvedeno, že by se umělé ledviny do této kapitoly nezařazovaly. Dle jejího názoru se ministr financí v napadeném rozhodnutí nevypořádal se všemi argumenty v rozkladu uvedenými.
Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, Ústavní soud dospěl k názoru, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Napadená rozhodnutí jsou jako rozhodnutí správních orgánů předběžné povahy ve smyslu §248 odst. 2 písm. e) o.s.ř. vyloučena z přezkumu správními soudy, tím spíše nepřipadá v úvahu zásah Ústavního soudu.
Ústavní soud rozhoduje pouze o pravomocných rozhodnutích obecných soudů resp. jiných orgánů veřejné moci, která jsou, vzhledem ke své povaze, způsobilá zasáhnout do sféry ústavních práv či svobod. Není sporu o tom, že rozhodnutí vydaná podle §46 odst. odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, takového zásahu sama o sobě schopná nejsou. V daném případě stěžovatelka bude mít po vydání rozhodnutí (vyměření cla v konkrétní věci) k dispozici opravné prostředky, jakož i případnou žalobu ke správnímu soudu, a teprve až po jejich vyčerpání bude mít možnost obrátit se ústavní stížností na Ústavní soud. Tento závěr vyplývá též z praxe Ústavního soudu, který se při rozhodování o tvrzeném porušení principů řádného procesu dle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod důsledně řídí principem subsidiarity.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. 7. 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj