ECLI:CZ:US:2001:4.US.627.2000
sp. zn. IV. ÚS 627/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L. M. a M. M., zastoupených Mgr. R. M., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 7. 2000, č.j. 5 Co 1348/2000-115 a rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 9. 3. 2000, č.j. 2 C 749/98-62, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 20. 10. 2000 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 7. 2000, č.j. 5 Co 1348/2000-115 a rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 9. 3. 2000, č.j. 2 C 749/98-62, jimiž byla pravomocně zamítnuta jejich žaloba na určení, že právo, odpovídající věcnému břemenu průchodu a průjezdu přes pozemek vlastníka pozemku p.č. 227 v k.ú. V. ve prospěch stěžovatelů a každého s nimi užívajícího domu čp. 7 na pozemku p.č. 223 v k. ú. V., je právem vydrženým a na základě toho je vlastník pozemku p.č. 227 v k.ú. Volyně povinen strpět toto právo jako právo odpovídající věcnému břemenu průchodu a průjezdu.
Stěžovatelé jsou přesvědčení, že napadenými rozsudky obecných soudů byla porušena její ústavně zaručená základní práva zakotvená v Listině základních práv a svobod, zejména v čl. 36 odst. 1 Listiny.
Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy (§75 odst. 1 zákona). V daném případě byl napadený rozsudek odvolacího soudu právní zástupkyni stěžovatelů doručen dne 18. 8. 2000, jak vyplývá ze spisu Okresního soudu ve Strakonicích, sp. zn. 2 C 749/98, který si Ústavní soud vyžádal. Uvedeným dnem doručení započala běžet zákonná šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti, jež uplynula dne 16. 10. 2000. Stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 18. 10. 2000, tudíž evidentně po uplynutí stanovené lhůty. Šedesátidenní lhůta obsažená v ust. §72 odst. 2 zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit, a tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky). Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že stěžovatelé podali proti napadenému rozsudku odvolacího soudu dovolání. Nejvyšší soud o dovolání rozhodl usnesením ze dne 30., 11. 2000, č.j. 22 Cdo 2701/2000-138 tak, že dovolání jako nepřípustné odmítl.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrh podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. 1. 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj