ECLI:CZ:US:2001:4.US.687.2000
sp. zn. IV. ÚS 687/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. K., zastoupeného JUDr. J.G., advokátkou, proti rozsudku pro zmeškání Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 20. 4. 1999, sp. zn. 7 Cm 491/96, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 11. 2000 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek pro zmeškání Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 20. 4. 1999, sp. zn. 7 Cm 491/96, kterým byl stěžovatel (odpůrce) zavázán zaplatit vedlejšímu účastníkovi (navrhovateli), částku 370.300,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení, z titulu ručení za pohledávky vůči společnosti G. se sídlem v P., SRN.
Stěžovatel je toho názoru, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva zakotvená v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva") a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). Porušení odůvodnil tvrzením, že soud napadený rozsudek vydal při jednání, kterého se z důvodu vážné nemoci nemohl zúčastnit, o čemž soud telefonicky informovala jeho sestra B., které bylo soudem sděleno, že tuto skutečnost bere na vědomí. Dále uvedl, že rozsudek mu nebyl doručen, neboť se v příslušné době nezdržoval na území ČR, a dověděl se o něm až v září 2000.
Krajský soud v Ostravě, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že stěžovatel se k prvnímu jednání, nařízenému na den 20. 4. 1999, nedostavil, ačkoliv mu předvolání bylo doručeno již 26. 3. 1999 do vlastních rukou. V den nařízeného jednání - krátce před jeho zahájením - sdělila telefonicky paní, která se nepředstavila, oddělení 7 Cm, že omlouvá neúčast svého bratra M. K. z jednání pro náhlé onemocnění. Takováto omluva nebyla soudem vyhodnocena jako "včasná a důvodná" ve smyslu §153b odst. 1 o.s.ř. K tvrzení stěžovatele, že mu rozsudek nebyl doručen, neboť se nezdržoval na území ČR, uvedl, že z obsahu spisu je zřejmé, že rozsudek byl stěžovateli doručen dne 10. 6. 1999 postupem dle §47 odst. 3 o.s.ř. Ze záznamů pošty na doručence toliko plyne, že písemnost nebyla v úložní době vyzvednuta. Eventualita, že se stěžovatel na adrese uvedené v zásilce nezdržoval, z obsahu spisu nevyplývá. Soud proto vyznačil právní moc rozsudku na den 26. 6. 1999. Závěrem uvedl, že ústavní stížnost považuje za nedůvodnou.
Ústavní soud si dále vyžádal spis Krajského obchodního soudu v Ostravě, sp. zn. 7 Cm 491/96, a po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy (§75 odst. 1 zákona). V daném případě byl napadený rozsudek Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 20. 4. 1999, sp. zn. 7 Cm 491/96, stěžovateli náhradně doručen dne 10. 6. 1999. Uvedeným dnem doručení započala běžet zákonná šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti, jež uplynula dne 8. 8. 1999. Stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 22. 11. 2000, tudíž evidentně po uplynutí stanovené lhůty. Šedesátidenní lhůta obsažená v ust. §72 odst. 2 zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit a tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky).
Pokud ústavní stížnost směřuje proti samotnému způsobu náhradního doručení, Ústavní soud v postupu Krajského obchodního soudu v Ostravě nespatřuje jakýkoliv zásah do ústavních procesních práv stěžovatele.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrh podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. února 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj