ECLI:CZ:US:2002:1.US.449.01
sp. zn. I. ÚS 449/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele H., v. o. s., zastoupeného JUDr. D. Š., advokátem, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním, které Ústavní soud obdržel dne 24. 7. 2001. Dne 11. 10. 2001 doplnil návrh ústavní stížnosti.
V návrhu ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud přijal nález, jímž vysloví, že se Finančnímu úřadu v Dobříši ukládá povinnost, aby zahájil řízení o splnění podmínek neplatnosti výzvy čj. 7939/970/1996 ze dne 23. 10. 1996. Stěžovatel podal ústavní stížnost na jiný zásah veřejné moci do ústavních práv stěžovatele, neboť se domnívá, že postupem výše uvedeného finančního úřadu bylo porušeno zejména jeho ústavně zaručené právo na zákonný postup orgánů státní moci podle čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jiným zásahem orgánu veřejné moci, který směřoval vůči ústavně zaručeným právům a svobodám stěžovatele.
Z předložených písemných materiálů Ústavní soud zjistil, že předmětná výzva byla vydána podle ustanovení §43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (vytýkací řízení), dne 23. 10. 1996 na odstranění pochybností v přiznání k dani z přidané hodnoty. Stěžovatel požádal dne 22. 12. 2000 Finanční úřad v Dobříši o osvědčení její neplatnosti podle §32 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků, protože se domníval, že neobsahuje základní náležitosti stanovené zákonem o správě daní a poplatků. Finanční úřad ve své odpovědi stěžovateli dne 25. 5. 2001, čj. 16091/01/065971/1730, sdělil, že ve výroku jeho rozhodnutí je odkázáno na text pod názvem "Výzva", který zní: "k odstranění pochybností o údajích v daňovém přiznání nebo hlášení podle ustanovení §43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů", a tímto odkazem se uvedení právního předpisu stalo součástí výroku. Dále sdělil, že výzva má náležitosti stanovené §32 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků a ostatní namítané důvody nejsou důvodem pro osvědčení neplatnosti, protože se netýkají základních náležitostí rozhodnutí stanovených v §32 odst. 2 citovaného zákona.
Soudce zpravodaj přezkoumal návrh stěžovatele, včetně příloh, jakož i napadené sdělení Finančního úřadu v Dobříši k ověření neplatnosti rozhodnutí, a musel konstatovat, že ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Zásah orgánu veřejné moci potom znamená, že orgán veřejné moci tímto svým aktem autoritativně a pravomocně zasáhl do právní sféry navrhovatele tak, že tímto rozhodnutím došlo ke vzniku, změně nebo zániku oprávnění a povinností fyzické nebo právnické osoby, přičemž i u tohoto "jiného zásahu" musí být zachována podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem než ústavní stížností. V daném případě však "sdělení finančního úřadu", že neshledal důvody pro osvědčení neplatnosti, shora uvedené náležitosti "zásahu orgánu veřejné moci" nesplňuje.
K návrhu, aby Ústavní soud uložil Finančnímu úřadu v Dobříši povinnost, aby zahájil řízení o splnění podmínek neplatnosti výzvy čj. 7939/970/1996, ze dne 23. 10. 1996, Ústavní soud podotýká, že Ústavní soud nemá jiné pravomoci, než upravené v čl. 87 Ústavy ČR a ani podle ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nelze dovodit jeho oprávnění přikazovat jinému státnímu orgánu, o čem má jednat, zejména když Ústavní soud má především kasační pravomoci.
Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud vydal příkaz jinému orgánu k zahájení řízení a k takovému aktu není Ústavní soud podle Ústavy ČR ani podle zákona o Ústavním soudu oprávněn, musel soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh pro nepříslušnost odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2002
JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu