ECLI:CZ:US:2002:1.US.730.01
sp. zn. I. ÚS 730/01
Usnesení
I. ÚS 730/01
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti Mgr. L. K., zastoupeného Mgr. S. Š., advokátem, v níž stěžovatel požaduje zakázat České advokátní komoře pokračovat v průtazích v kárném řízení vedenému proti němu pod sp. zn. K 30/00, a přikázat České advokátní komoře v této věci neprodleně jednat a rozhodnout a současně umožnit složení advokátního slibu stěžovateli a provedení jeho zápisu do seznamu advokátů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že dne 10. 2. 2000 bylo proti němu zahájeno Českou advokátní komorou (dále jen "ČAK") kárné řízení ve věci sp. zn. K 30/00. Ačkoli byl stěžovatel ČAK k dispozici, první jednání kárného senátu ve zmíněné věci se konalo až dne 8. 6. 2001. Jednání však bylo odročeno na neurčito a do dne podání ústavní stížnosti neobdržel stěžovatel předvolání k dalšímu jednání. Dne 19. 11. 2001 složil stěžovatel úspěšně advokátní zkoušku a požádal o zápis do seznamu advokátů vedeného ČAK. Vzhledem k probíhajícímu kárnému řízení však ČAK odmítla stěžovatele do seznamu zapsat.
Stěžovatel je přesvědčen, že byl porušen čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Průtahy v kárném řízení ve svých důsledcích porušují čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Rovněž tak je porušováno ust. čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem nebyla jeho vina vyslovena. Kárné řízení je dle jeho názoru svou povahou řízením trestním.
K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřila ČAK. Uvedla, že v mezidobí, dne 11. 1. 2002, vydala kárné rozhodnutí, jímž byl stěžovatel pravomocně zproštěn kárné žaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 31. 1. 2002. V důsledku tohoto rozhodnutí ČAK přípisem ze dne 6. 2. 2002 pozvala stěžovatele ke složení advokátního slibu s tím, že po složení slibu bude proveden jeho zápis do seznamu advokátů. Stěžovatel opírá svůj nárok o rozhodnutí předsedy ČAK ze dne 7. 12. 2001, č. j. 04-4841/2001, podle něhož se stěžovatel nezapisuje do seznamu advokátů. Proti takovému rozhodnutí se stěžovatel může obrátit žalobou na soud, aby o jeho právu rozhodl. Stěžovatel tak učinil, avšak až žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 7. 1. 2001, tedy po podání ústavní stížnosti. O této žalobě nebylo dosud rozhodnuto.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ve svém §55b písm. a) a d) umožňuje tomu, kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů nebo komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl. Z cit. ustanovení je zřejmé, že posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, je právě žaloba k obecnému soudu, v daném případě žaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Pokud stěžovatel žalobu podal, je ústavní stížnost nepřípustná až do doby, kdy o ní bude soudem rozhodnuto.
Uvedené konstatování o nepřípustnosti ústavní stížnosti stěžovatele je o to více opodstatněné tím, že dle sdělení ČAK odpal důvod pro její podání, tj. stěžovateli bylo ČAK v jeho nároku vyhověno.
Na základě výše uvedeného tedy Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako návrh nepřípustný a podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a mimo ústní jednání usnesením jej odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 19. srpna 2002
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu