ECLI:CZ:US:2002:2.US.162.02
sp. zn. II. ÚS 162/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele pana P. V., zastoupeného advokátem JUDr. R. E., o ústavní stížnosti proti postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci vedené pod sp. zn. 14 Ca 697/98, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 14. 3. 2002 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost navrhovatele, kterou navrhuje Ústavnímu soudu, aby vydal nález, kterým by nařídil ustanovení "nezávislého soudního znalce z oboru, aby byly nestranně posouzeny všechny sporné souvislosti".
Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel zahájil dosud neskončené řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 Ca 697/98 ve věci přiznání plného invalidního důchodu. Stěžovatel namítá, že v průběhu řízení dochází k průtahům způsobeným neustálými rozpory mezi odbornými posudky a závěry posudkových komisí, jakož i dalšími doložitelnými souvislostmi. Stěžovatel nesouhlasí se závěrem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ČR, která stanovila datum plné invalidity na 29. 1. 1998. Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 12. 2000, sp. zn. 14 Ca 697/98, kterým byl soudem ustanoven Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů, katedra posudkového lékařství, znalcem z oboru a byl mu zadán úkol vypracovat znalecký posudek v této věci, podal stěžovatel ústavní stížnost. Konstatuje v ní, že ustanovením tohoto znalce byla porušena rovnost účastníků řízení, jakož i jeho základní práva zakotvená v čl. 26 odst. 3 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud je v souladu se svou ustálenou judikaturou vázán petitem ústavní stížnosti. Svým výrokem proto musí rozhodnout o požadavku stěžovatele. Ústavní soud je nucen konstatovat, že, jako orgán především kasační, nemůže o výše uvedeném návrhu stěžovatele rozhodnout, když to čl. 87 odst. 1 Ústavy do jeho kompetence nesvěřuje.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout, neboť k jeho projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj