ECLI:CZ:US:2002:2.US.227.01
sp. zn. II. ÚS 227/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelů 1) Ing. P. O. a 2) Ing. J. O., zastoupených advokátem JUDr. R. J., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2001, čj. 20 Co 269/2000-165, a rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. 10. 2000, čj. 12 C 250/99-141, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 6. 4. 2001 se stěžovatelé domáhají zrušení shora uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Příbrami, jimiž byl zamítnut jejich návrh, aby bylo zrušeno věcné břemeno zřízené smlouvou ze dne 27. 3. 1996 (právně účinnou dne 1. 4. 1996 vkladem práva u Kat. úřadu v Příbrami pod čj. V3-729-96), jemuž odpovídá právo chůze a jízdy přes parcelu ve prospěch dílny a truhlárny na parc., vše v obci a k. ú. J., zapsané na LV pro obec a k. ú. J. u Kat. úřadu v P. Domnívají se, že těmito rozhodnutími byla porušena jejich ústavně zaručená práva, zejména práva garantovaná čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
K rozhodnutí věci si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. 12 C 250/99. Aniž by se zabýval meritem věci, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podána opožděně.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Napadený rozsudek byl právní zástupkyni stěžovatelů doručen dne 9. 2. 2001 (č.l. 171 spisu). Ústavní stížnost podali stěžovatelé k přepravě dne 10. 4. 2001. Lhůta k podání ústavní stížnosti ovšem uplynula již v pondělí 9. 4. 2001. První den běhu předmětné lhůty je totiž dle ustanovení §72 odst. 2 věty druhé zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, totožný se dnem doručení takového rozhodnutí stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci, a nikoli až se dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí, jak tomu běžně bývá u procesních lhůt podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užívaného podle ustanovení §63 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, subsidiárně i v řízení před Ústavním soudem.
Na základě uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě pro jeho podání stanovené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj