ECLI:CZ:US:2002:2.US.435.02
sp. zn. II. ÚS 435/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky v právní věci navrhovatele L. M., zastoupeného advokátem JUDr. T. Ch., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Policie ČR - Správy Severomoravského kraje, skupiny služby správních činností policie, ze dne 27. 11. 2001, čj. PSM-288/Spr-2001, a proti rozhodnutí Okresního ředitelství Policie ČR Karviná - Nové Město ze dne 15. 10. 2001, čj. ORKA-1342/ZBR-2001, a o návrhu na zrušení ustanovení §50 zák. č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 25. 6. 2002 se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud vydal nález, jímž stížnosti zcela vyhoví a zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, popřípadě zruší i část zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu. Z návrhového žádání tak původně nebylo patrné, která rozhodnutí orgánů veřejné moci a která ustanovení zák. č. 288/1995, o střelných zbraních a střelivu, navrhuje stěžovatel zrušit. Ústavní soud jej proto přípisem ze dne 17. 7. 2002 vyzval, aby tyto vady odstranil a návrhové žádání upřesnil. V přípisu ze dne 23. 7. 2002 stěžovatel uvedl, že navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Okresního ředitelství Policie ČR Karviná - Nové Město, jímž bylo rozhodnuto o zajištění dále specifikovaného zbrojního průkazu stěžovatele, a proti rozhodnutí Policie ČR - Správy Severomoravského kraje, skupiny služby správních činností policie, kterým bylo zamítnuto odvolání proti uvedenému rozhodnutí Okresního ředitelství Policie ČR Karviná - Nové Město a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Dále stěžovatel navrhl zrušit ustanovení §50 zák. č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 51/2002, Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadené rozhodnutí Policie ČR - Správy Severomoravského kraje, skupiny služby správních činností policie, ze dne 27. 11. 2001 napadl stěžovatel rovněž žalobou k uvedenému soudu, jenž řízení o ní usnesením ze dne 28. 3. 2002, čj. 22 Ca 51/2002-16, zastavil. Dle odůvodnění uvedeného usnesení je napadené rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu rozhodnutím předběžné povahy, které je z přezkumu soudem vyloučeno ustanovením §248 odst. 2 písm. e) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Policie ČR, Správy Severomoravského kraje, skupiny služby správních činností policie, čj. SM-288-1/Spr-2001, a Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 51/2002.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva v daném případě poskytuje, bylo rozhodnutí Policie ČR - Správy Severomoravského kraje, skupiny služby správních činností policie ze dne 27. 11. 2001. Z přiloženého spisu Policie ČR, Správy Severomoravského kraje, skupiny služby správních činností policie, čj. PSM-288-1/Spr-2001, Ústavní soud zjistil, že uvedené rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 12. 12. 2001. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podána k přepravě dne 26. 6. 2002, je zřejmé, že návrh byl podán po lhůtě uvedené v ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.
K návrhu na zrušení ustanovení §50 zák. č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), Ústavní soud uvádí, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu, vzneseného ve smyslu §74 zák.č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zrušení právního předpisu "sdílí osud" ústavní stížnosti. Je proto možné se jím meritorně zabývat pouze, pokud ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené procesní náležitosti. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení právního předpisu (§64 odst. 1 a 2 citovaného zákona) neodůvodněně přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění nemají, neboť nejsou ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni (srov. např. III. ÚS 101/95).
Ústavní soud proto návrh na zrušení ustanovení §50 zák. č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), spojený s ústavní stížností, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků taktéž odmítl, a to podle §43 odst. 2 písm. b), ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. října 2002 Vojtěch Cepl
předseda senátu