ECLI:CZ:US:2002:2.US.501.2000
sp. zn. II. ÚS 501/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. R. D., právně zastoupeného JUDr. P. V., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2000, čj. 6 A 9/99-52, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 18. 8. 2000 se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Uvedl, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavní právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále pak čl. 10 Ústavy ČR a čl. 11 odst. 5 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Z připojeného spisu Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 6 A 9/99, Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení tohoto soudu ze dne 5. 6. 2000, čj. 6 A 9/99-52, bylo právnímu zástupci navrhovatele doručeno dne 14. 6. 2000. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení ve věci žaloby proti rozhodnutí Ministerstva financí České republiky, kterým nebylo povoleno přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru pro doměření daně z příjmu fyzických osob za rok 1993 ve výši 277.840,- Kč.
Z data podání ústavní stížnosti (18. 8. 2000) a data doručení napadeného usnesení právnímu zástupci stěžovatele (14. 6. 2000) bylo zjištěno, že návrh byl podán po lhůtě stanovené v ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto byl návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) cit. zákona odmítnut.
Nad rámec této ústavní stížnosti Ústavní soud konstatuje, že i v případě, že by vycházel nikoli z data 14. 6. 2000, nýbrž z data 19. 6. 2000, které sám stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl jako datum doručení napadeného usnesení, byla by ústavní stížnost podána po lhůtě zákonem stanovené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. února 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj