ECLI:CZ:US:2002:2.US.513.02
sp. zn. II. ÚS 513/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J. M., o návrhu, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 24. 7. 2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým návrhem obrátil na Ústavní soud se žádostí o přešetření postupu nespecifikovaného soudu ve vlastní trestní věci. Z obsahu návrhu vyplývá, že je trestně stíhán pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Domnívá se, že je ve vazbě držen neúměrně dlouhou dobu.
Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti dle ustanovení §30 odst.1 a §34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl navrhovatel vyzván k odstranění vad svého podání ve lhůtě 30 dnů s upozorněním, že, jestliže vytčené vady ve stanovené lhůtě neodstraní, bude jeho návrh podle §43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnut. Výzva se vrátila Ústavnímu soudu jako nedoručená s odůvodněním, že navrhovatel byl dne 23. 8. 2002 z vazební věznice propuštěn.
Ústavní soud požádal přípisem ze dne 6. 9. 2002 Celostátní registr občanů České republiky při Ministerstvu vnitra ČR, aby mu sdělil adresu trvalého pobytu navrhovatele, a téhož dne zaslal Věznici v Plzni přípis s dotazem, na jakou adresu byl navrhovatel z věznice propuštěn. Dne 12. 9. 2002 byl Ústavnímu soudu doručen přípis z Věznice v Plzni se sdělením, že navrhovatel byl dne 23. 8. 2002 propuštěn z výkonu vazby na adresu Nerudova 969/2, Plzeň 3, Jižní předměstí. Dne 13. 9. 2002 obdržel Ústavní soud přípis z Celostátního registru občanů České republiky se zprávou, že navrhovatel je na výše uvedené adrese skutečně hlášen k trvalému pobytu. Ústavní soud proto zaslal výzvu k odstranění vad navrhovateli na adresu trvalého pobytu a ta mu byla dne 23. 9. 2002 oproti podpisu doručena.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že dne 23. 10. 2002 marně uplynula soudcovská lhůta určená k odstranění vytčených vad podání, aniž je navrhovatel odstranil.
Za situace, kdy navrhovatel i přes poučení o možných následcích vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu, než jeho návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj