ECLI:CZ:US:2002:2.US.580.01
sp. zn. II. ÚS 580/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti V. Š., zastoupeného JUDr. J. E., advokátem, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 11. 2000, sp. zn. 1 T 80/2000, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 8 To 635/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 2. 10. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které se na Ústavní soud obrací ve věci svého blíže neurčeného odsouzení za trestný čin. Uvádí, že již jednou ústavní stížnost podal, ale vinou lehkovážnosti jeho obhájce byla ústavní stížnost odmítnuta pro neodstranění vad, a to usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 25. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 172/01.
Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti stanovené zákonem č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), byl navrhovatel vyzván k odstranění vad jeho podání ve lhůtě 30 dnů, a to výzvou ze dne 31. 10. 2001. Doručení této výzvy k odstranění vad je vykázáno dne 2. 11. 2001.
Dne 28. 11. 2001 obdržel Ústavní soud podání, které obsahovalo originál určení advokáta stěžovateli Českou advokátní komorou ze dne 8. 10. 2001, kdy určen byl JUDr. J. E., dále nepodepsané odůvodnění odvolání stěžovatele ze dne 10. 11. 2000 ve věci 1 T 80/2000, dále substituční plnou moc, kterou JUDr. J. E. zmocňuje JUDr. T. B., advokátku, aby v jeho zastoupení vykonávala všechny právní úkony ve věci obviněného stěžovatele a konečně ústavní stížnost - odstranění vad návrhu - podepsanou JUDr. T. B. obsahující odůvodnění a návrh na zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 11. 2000, sp. zn. 1 T 80/2000, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 8 To 635/2000. Toto podání obsahovalo také průvodní dopis stěžovatele ze dne 26. 11. 2001.
Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel neodstranil vady svého podání, když nevyhověl požadavku právního zastoupení, protože podle judikatury Ústavního soudu, i když je advokát určen Českou advokátní komorou, je vyžadováno předložení plné moci (k tomu srov. např. nepublikované usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 24. 4. 2001 ve věci, sp. zn. I. ÚS 87/01). Navíc v předloženém určení České advokátní komory se neuvádí, že jde o zastupování před Ústavním soudem.
Stěžovatel dále ve stanovené lhůtě nepřiložil kopii rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 4 zákona).
V doplnění ze dne 28. 11. 2001 je uvedeno, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 8 To 635/2000, nabyl právní moci dne 13. 2. 2001. Ústavní stížnost je tedy zjevně podána po lhůtě stanovené zákonem.
Do dnešního dne tedy stěžovatel vady jeho podání neodstranil. Jako ztěžování postupu řízení před Ústavním soudem se Ústavnímu soudu jeví liknavost advokáta, který na výzvu Ústavního soudu nesplní základní podmínky nezbytné pro další řízení před Ústavním soudem, neodstraní nedostatky ústavní stížnosti a i přes výslovný zákaz podle ustanovení §31 odst. 1 zákona se nechá v řízení před Ústavním soudem zastupovat dalším zástupcem.
S ohledem na výše uvedené byl návrh odmítnut mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu určené dle §43 odst. 1 písm. a) zákona a také jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem dle §43 odst. 1 písm. b) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2002
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu