ECLI:CZ:US:2002:2.US.661.01
sp. zn. II. ÚS 661/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Ing. V. Š., zastoupeného JUDr. R. T., advokátem., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 15. 11. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatele. Dne 14. 12. 2001 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele označené jako "Znovupodání a žádost o prodloužení lhůty o 30 dnů", a to s podobným obsahem a v podobné formě jako podání ze dne 15. 11. 2001.
Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), byl navrhovatel vyzván k odstranění vad jeho podání ve lhůtě 30 dnů. Doručení této výzvy k odstranění vad je vykázáno dne 21. 1. 2002.
Dne 21. 1. 2002 Ústavní soud obdržel sdělení JUDr. T. o tom, že byl stěžovateli ustanoven Českou advokátní komorou. K podání přiložil kopii určení advokáta Českou advokátní komorou ze dne 10. 12. 2001 s prezenčním razítkem advokáta ze dne 13. 12. 2001 a sdělil Ústavnímu soudu, že vzhledem k obsáhlosti důkazního materiálu si dovoluje požádat o lhůtu 30 dnů pro případné vyjádření či doplnění ústavní stížnosti.
S obdobným odůvodněním pak sám stěžovatel podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 2. 2002 požádal o prodloužení lhůty o dalších 30 dnů.
Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel do dnešního dne vady jeho podání neodstranil. Již jednou poskytnutá 30 denní lhůta jeví se Ústavnímu soudu dostatečně dlouhá na to, aby stěžovatel byl alespoň schopen splnit základní náležitosti své ústavní stížnosti, pakliže se domnívá, že jeho věc v důsledku porušení základních práv a svobod vyžaduje zásah Ústavního soudu. Ústavní soud dále uvádí, že z přiloženého určení advokáta vyplývá, že o svém určení se JUDr. T. dozvěděl již 13. 12. 2001. Od tohoto dne tedy uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby došlo k odstranění základních nedostatků ústavní stížnosti, bez kterých Ústavní soud nemůže dále ve věci jednat. Je na každém stěžovateli, aby důsledným způsobem usiloval o ochranu svých tvrzených práv.
Za této situace, kdy navrhovatel i přes poučení o možných následcích neodstranění vad, tyto vady jeho podání ve stanovené lhůtě neodstranil, Ústavní soud návrh odmítl podle §43 odst.1 písm. a) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. 2. 2002
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu