ECLI:CZ:US:2002:3.US.104.02
sp. zn. III. ÚS 104/02
Usnesení
III. ÚS 104/02
Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele B. M., zastoupeného Mgr. D. P., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. listopadu 2001, č. j. 22 Ca 52/2001-20, a rozhodnutí Okresního úřadu v Olomouci, okresního pozemkového úřadu ze dne 21. prosince 2000, č. j. PÚ-4854/93/Č/I/B, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení jimi byla porušena práva, jež jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na okolnosti, za kterých byly odňaty označené pozemky původním vlastníkům a na důvody, pro které mu měl být restituční nárok přiznán.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud na základě podaného opravného prostředku rozhodnutí příslušného pozemkového úřadu přezkoumal v souladu s §244 odst. 1 a §250l odst. 2 obč. soudního řádu a se všemi uplatněnými námitkami se vypořádal. Ve vyčerpávajícím odůvodnění, na něž lze odkázat, pak vyložil skutečnosti, pro které stěžovatel neprokázal restituční titul dle ustanovení §6 odst. 1 písm. o) zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to k nemovitostem, které byly odňaty původním vlastníkům na základě zákona č. 169/1949 Sb.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2002