ECLI:CZ:US:2002:3.US.111.02
sp. zn. III. ÚS 111/02
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. Vladimírem Janouškem, advokátem v Plzni, Pod Vinicemi 2, proti usnesení Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 10 Co 922/2001, ze dne 5. 12. 2001, ve spojení s usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 9. 11. 2001, č.j. 71 E 2512/2001-15, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal dne 4. 2. 2002 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 21. 2. 2002. Návrh směřoval proti usnesení Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 10 Co 922/2001, ze dne 5. 12. 2001, ve spojení s usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 9. 11. 2001, č.j. 71 E 2512/2001-15. Podle názoru stěžovatele bylo napadenými usneseními porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Návrh byl podán včas.
V průběhu řízení před Ústavním soudem právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu oznámil, že jeho mandant zemřel. Tato skutečnost byla ověřena dotazem na správní odbor Úřadu městské části Praha 10. Ze zaslaného úmrtního listu bylo zjištěno, že stěžovatel zemřel dne 30. 4. 2002.
Institut zastavení řízení upravuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") v ustanovení §77, které na situaci popsanou shora nedopadá. Řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel, nelze tudíž podle uvedeného ustanovení zastavit.
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení §107 odst. 1, věta prvá občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."), jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení §107 odst. 5, věta prvá o.s.ř., neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§19 občanského soudního řádu, §7 odst. 2 občanského zákoníku), Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel namítal, že obecné soudy tím, že zastavily řízení pro nezaplacení soudních poplatků, porušily jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces. Z povahy těchto práv plyne, že se jedná o práva a svobody, jež jsou podle ústavního práva vázány na osobu stěžovatele, a nepřecházejí tudíž na jeho právní nástupce.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §107 odst. 5 občanského soudního řádu s odkazem na ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2002
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu