ECLI:CZ:US:2002:3.US.127.01
sp. zn. III. ÚS 127/01
Usnesení
III. ÚS 127/01
Ústavní soud rozhodl dne 24. září 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele Ing. H.T., zastoupeného JUDr. O.K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. listopadu 2000, č. j. 25 Co 840/99-84, a Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 1999, č. j. 5 C 150/97-68, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků, jimiž byl zavázán k povinnosti zaplatit žalobci částku 310.473,-Kč, když tato představovala podíl 1/3 z daňového nedoplatku a penále zaplaceného členem sdružení, ve kterém však ukončil činnost již v roce 1995. Poukázal na závěry odvolacího soudu, dle nichž soud není oprávněn hodnotit rozhodnutí příslušného finančního úřadu o vyměření dluhu na dani, a poněvadž soudy nevzaly v úvahu jeho námitky uplatněné v řízení, v napadených rozhodnutích spatřuje porušení základních práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 840/99-84, a usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 33 Odo 122/2002-111 bylo zjištěno, že stěžovatelem podané dovolání proti rozsudku soudu II. stupně bylo Nejvyšším soudem ČR dne 24. června 2002 odmítnuto. Krajský soud v Hradci Králové na základě odvolání přezkoumal rozsudek a opravné usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 1999, jímž byl navrhovatel zavázán k zaplacení 310.473,-Kč, úroků z prodlení a nákladů řízení. V odůvodnění rozhodnutí, kterým ve věci povinnosti uhradit žalobci částku 310.473,-Kč výrok potvrdil, ve zbývající části zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, se vypořádal se všemi
námitkami v odvolání uplatněnými, když podrobně vysvětlil, proč povinnost vzniklá jako nedoplatek daně za rok 1993 a 1994, vyměřená v roce 1996 spolu s příslušným penále, stíhá i žalovaného, tj. stěžovatele, byť ze sdružení, v jehož rámci společně podnikal, byl v roce 1995 vyloučen. Nebylo také zjištěno pochybení při aplikaci §829, §835 odst. 2, §840 a §511 obč. zákona či §135 odst. 2 obč. soudního řádu.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. září 2002