ECLI:CZ:US:2002:3.US.328.02
sp. zn. III. ÚS 328/02
Usnesení
III. ÚS 328/02
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. H., zastoupené JUDr. L. R., advokátem, proti průtahům Krajského soudu v Plzni a porušování ústavně zaručeného práva uvedeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mimo ústní jednání dne 3. července 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1,
§34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], vytkla stěžovatelka Krajskému soudu v Plzni průtahy a porušování ústavně zaručeného práva obsaženého v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve věci vedené
u označeného soudu pod sp. zn. 29 K 33/2001 a navrhla, aby Ústavní soud vydal nález, kterým "bude ústavní stížnosti vyhověno a Krajskému soudu v Plzni bude uloženo, aby v právní věci vedené pod sp. zn. 29 K 33/2001 neprodleně jednal a nařídil přezkumné jednání a v případě, že v tomto řízení bude, byť i jen částečně, popřena pohledávka navrhovatelky přihlášená do konkurzu, aby Krajský soud v Plzni neprodleně pokračoval v jednání v právní věci vedené pod sp. zn. 13 Co 1126/2000".
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§75 odst. 1 zákona).
Procesní postup při vyřizování stížností na průtahy v řízení před obecnými soudy je upraven v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a
o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení před krajským soudem, vyřizuje předseda tohoto soudu [§170 písm. a) tohoto zákona] a následně je k dispozici další prostředek cestou Ministerstva spravedlnosti ČR [§174 odst. 1 písm. a) označeného zákona], jež jako ústřední orgán státní správy soudů je příslušný k vydání konečného rozhodnutí ve věci.
Jak vyplývá z příloh připojených k ústavní stížnosti, stěžovatelka podávala stížnosti na průtahy v řízení ve své věci proti Š. P., s. p. (nyní Š., a. s.), vedené pod sp. zn. 23 C 56/88, o odškodnění pracovního úrazu a zaplacení 125.000,- Kč s přísl. u Okresního soudu Plzeň-město a pod sp. zn. (po rozhodnutí dovolacího soudu) 13 Co 1126/2000
u Krajského soudu v Plzni (jako soudu odvolacího). Ústavní stížností se však stěžovatelka domáhala odstranění nečinnosti Krajského soudu v Plzni v konkursním řízení na úpadce Š., a. s., vedeném pod sp. zn. 29 K 33/2001. Procesní prostředky, jak o nich byla zmínka v předchozím odstavci a jež jsou jí ze zákona k dispozici, podle ústavní stížnosti a k ní připojených příloh, v dané věci nevyčerpala; ústavní stížnost byla proto posouzena jako nepřípustná (§75 odst. 1 zákona).
O nepřípustné ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 3. července 2002