ECLI:CZ:US:2002:3.US.368.01
sp. zn. III. ÚS 368/01
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti podaném J.K., zast. JUDr. H.K., ve věci Městského soudu v Brně vedené pod sp. zn. 5 T 148/98 a v této souvislosti na zrušení usnesení Policie ČR, sp. zn. ÚVV-202/40-200Sal., ze dne 9. 2. 2001, o spojení věcí, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Svým návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Policie ČR navrhovatelem označených, kterými byly spojeny trestní věci vedené proti němu ke společnému řízení a v této souvislosti žádal, aby Městský soud v Brně v označené věci dále jednal. Má za to, že nakonec v důsledku nesprávného postupu Městského soudu v Brně v jeho věci jednal orgán, který tak neměl činit a tím bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále LZPS).
Ze spisu Městského soudu v Brně, který byl veden pod sp. zn. 5 T 148/98 Ústavní soud zjistil, že na navrhovatele byla podána obžaloba pro trestné činy poškozování věřitele podle §256 odst. 1 písm. a), odst. 3 trestního zákona (dále tr. zák.) a zpronevěry dle §248 odst. 1, 3 písm. a), c) tr. zák. Městský soud v Brně v dané věci konal několik hlavních líčení až do 1. 11. 2000, kdy MSZ přípisem ve smyslu ustanovení §182 trestního řádu vzalo obžalobu pro uvedené trestné činy zpět. Zároveň příslušná státní zástupkyně požádala Městský soud v Brně o vyrozumění, zda obžalovaný (navrhovatel) bude či nebude trvat na pokračování hlavního líčení. Tento dotaz byl také soudem navrhovateli zaslán a ten na něj reagoval tak, že přípisem zaslaným soudu dne 10. 1. 2001 uvedl, že na základě doporučení svého právního zástupce netrvá na pokračování hlavního líčení. Za dané situace potom soud postupoval dle ustanovení §182 trestního řádu, dále věc neprojednával a vrátil spis státnímu zástupci, aniž učinil nějaké rozhodnutí.
Proti uvedenému postupu Městského soudu v Brně podal navrhovatel ústavní stížnost (návrh) s tím, že jím bylo porušeno ust. čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť nesprávným postupem soudu došlo k tomu, že ve věci jedná orgán (policie), který takto jednat nemá a došlo tak právě k zasažení jeho práva na soudní ochranu. Policie totiž pokračovala v šetření tak, že spojila i další trestní věci vedené proti navrhovateli ke společnému řízení. Navrhovatel tvrdí, že poté co byla v řízení před Městským soudem v Brně (sp. zn. 5 T 168/98) státním zástupcem vzata dne 31. 10. 2000 obžaloba zpět, tak na dotaz soudu navrhovatel svým podáním ze dne 10. 1. 2001, zaslaným faxem téhož dne soudu sdělil, že trvá na pokračování hlavního líčení. Přesto však Městský soud v Brně zaslal předmětný spis opět MSZ a takto v hlavním líčení nepokračoval. Navrhovatel takto poukázal na nerespektování ust. §182 trestního řádu obecným soudem s tím, že svým přípisem skutečně trval na pokračování v hlavním líčení ve své trestní věci, tuto svou vůli potřebným způsobem vyjádřil a soud tedy měl v řízení pokračovat. Proto také navrhl, aby Ústavní soud nálezem Městskému soudu v Brně přikázal dále jednat ve věci vedené u něj pod sp. zn. 5 T 148/98 a současně zrušil označená usnesení policie, která v naznačených souvislostech byla vydána.
V přípisu zaslaným Ústavnímu soudu dne 23. 10. 2001, VSZ, jako nadřízený MSZ uvedlo, že ve spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 5 T 148/98, který je součástí spisového materiálu v trestní věci vedené proti navrhovateli je obsažen na čl. 678 přípis navrhovatele (faxová zpráva ze dne 10. 1. 2001, odeslaná ve 13.35 hod.), ze které vyplývá, že navrhovatel na základě doporučení svého právního zástupce netrvá na pokračování v hlavním líčení. Ověřenou kopii uvedeného přípisu VSZ ke svému vyjádření připojilo. Na základě uvedeného potom Městský soud v Brně zaslal uvedený spis MSZ, které jej postoupilo VSZ k dalšímu opatření.
Ústavní soud po zvážení všech skutečností, vycházeje z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 5 T 148/98, z obsahu podaného návrhu i zprávy VSZ, dospěl k závěru, že podaný návrh je zjevně neopodstatněný. V uvedeném spisovém materiálu je prokazatelně obsažen přípis navrhovatele, který je označen datem (10. 1. 2001), obsahuje i přesné označení projednávané věci (sp. zn. 5 T 148/98 - obžaloba sp. zn. 4 Zt 1532/98), adresáta (Městský soud v Brně) a jasné sdělení, že jde o vyjádření k dotazu (soudu) ze dne 3. 11. 2000. Stejně tak je nepochybné, že v uvedeném přípisu je uvedeno: "Na základě doporučení svého právního zástupce netrvám na pokračování hlavního líčení" a přípis je konečně navrhovatelem podepsán. O tomto textu uvedeného přípisu a o jeho pravosti není nejmenších pochyb. Nelze proto dospět k závěru, že by to byl Městský soud v Brně, který v dané věci jednal v rozporu se zákonem (trestním řádem). Jeho postup byl naopak s trestním řádem souladný a z hlediska ústavně-právního nedošlo k porušení základních práv navrhovatele, a to ani v jeho právu na soudní ochranu (spravedlivý proces čl. 36 Listiny). Zbývá jen dodat, že přípis, který navrhovatel přiložil k podanému návrhu (ústavní stížnosti) se jeví jako nevěrohodný. Ústavní soud z hlediska již uvedených skutečností k němu nemohl přihlédnout a další řízení (postup) tak ponechal na VSZ.
S poukazem na uvedené skutečnosti tak nezbylo než podaný návrh jako zjevně neopodstatněný podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2002
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu