ECLI:CZ:US:2002:3.US.38.02
sp. zn. III. ÚS 38/02
Usnesení
III. ÚS 38/02
Ústavní soud rozhodl dne 7. března 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele W. Z. M., zastoupeného JUDr. V. F., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. září 2001, sp. zn. 5 To 292/2001, a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. prosince 2000, sp. zn. 2 T 338/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se jimi cítí dotčen v právu, jež je zakotveno v čl. 4 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že byl odsouzen za údajné porušení povinnosti, která mu byla uložena na základě zákona - ve skutečnosti však šlo jen o vyhlášku o pravidlech silničního provozu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 2 T 338/99 bylo zjištěno, že dne 25. září 1998 došlo na silnici č. I/52 ve směru na Mikulov - Pohořelice, k dopravní nehodě, při níž stěžovatel přejel, v důsledku nepřiměřené rychlosti jím řízeného motorového vozidla, tovární zn. Toyota, Carina, SPZ BLU 0506, mezinárodního označení "PL", P. K., který na následky rozsáhlých zranění zemřel. Soud I. stupně stěžovatele odsoudil pro spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle §224 odst. 1 tr. zákona, když z provedených důkazů zjistil, že obžalovaný jako řidič motorového vozidla nejel rychlostí, při níž by byl schopen reagovat tak, aby k přejetí poškozeného nedošlo, a tedy způsobené ublížení na zdraví zavinil. Z obsahu usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. září 2001, sp. zn. 5 To 292/2001, který na základě odvolání obžalovaného přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, nutno konstatovat, že se jmenovaný soud v odůvodnění rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání, jeho zamítnutím k porušení práv stěžovatele, jichž se v ústavní stížnosti dovolává, nedošlo. Pokud stěžovatel v návrhu uvedl, že svým jednáním neporušil povinnost, která mu byla uložena podle zákona, nýbrž porušil jen vyhlášku o pravidlech silničního
provozu, je třeba uvést, že §415 obč. zákona ukládá každému počínat si tak, aby nedocházelo mj. ke škodám na zdraví. Tuto povinnost uloženou zákonem stěžovatel porušil, když současně porušil dopravní předpis, jež mu ukládá důležité povinnosti, vyplývající z jeho postavení řidiče (§223 tr. zák. ).
S ohledem na výše uvedené byl návrh odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2002