ECLI:CZ:US:2002:3.US.392.02
sp. zn. III. ÚS 392/02
Usnesení
III. ÚS 392/02
Ústavní soud rozhodl dne 5. září 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele I. S., zastoupeného JUDr. S. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2002, sp. zn. 4 To 469/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel svou ústavní stížnost odůvodnil tím, že se označeným rozhodnutím soudu cítí dotčen v základních právech, plynoucích z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na důkazy, o něž obecné soudy opřely svá rozhodnutí o jeho vině na spáchání trestného činu podvodu ve stadiu pokusu, na jejich hodnocení a na důkazy, k nimž soudy nepřihlédly i když podle jeho přesvědčení šlo o důkazy podstatné.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 2 T 17/2000 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2002, sp. zn. 4 To 469/2001, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Soud II. stupně se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč shledal, že z úplného a řádného dokazování soud I. stupně vyvodil správná skutková zjištění. Také z obsahu označeného spisu nutno konstatovat, že soudy postupovaly v souladu s §2 odst. 5 a 6 tr. řádu.
S ohledem na uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2002