ECLI:CZ:US:2002:3.US.457.02
sp. zn. III. ÚS 457/02
Usnesení
III. ÚS 457/02
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. R., zastoupeného Mgr. H. Z., advokátkou, proti průtahům Finančního úřadu v Plzni, mimo ústní jednání dne 1. října 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], se stěžovatel ve své daňové věci domáhal ochrany před jiným zásahem orgánu veřejné moci a tvrdil, že bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo obsažené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a to tím, že "Finanční úřad v Plzni neprojednal jeho věc bez zbytečných průtahů". Stěžovatel, poukazujíc na to, že "za 10 měsíců od projednání zprávy o daňové kontrole dne 30. 8. 2001 do okamžiku svého jednání na Finančním úřadě v Plzni dne 11. 6. 2002 neobdržel od Finančního úřadu v Plzni odpověď na své vyjádření k výsledku uvedenému ve zprávě a ke způsobu jeho zjištění a že nebyla daňová kontrola dosud ukončena", navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým se Finančnímu úřadu v Plzni zakazuje pokračovat v porušování jeho ústavně zaručených práv a přikázal mu, aby zahájil řízení směřující k ukončení daňové kontroly ve věci daně z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 1997 až září 2000.
Finanční úřad v Plzni, jako účastník řízení, se k výzvě Ústavního soudu (§42 odst. 4 zákona) vyjádřil prostřednictvím svého ředitele (§30 odst. 2 zákona). Ve svém vyjádření účastník zdůraznil, že veden snahou o co nejúplnější skutková zjištění reagoval na podání stěžovatele tím, že ve věci učinil další procesní úkony směřující k doplnění dokazování jak ve smyslu jeho návrhů, tak i dle svého uvážení. K porušení práva stěžovatele na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) proto nedošlo. Procesní návrh stran ústavní stížnosti účastník nevznesl.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§75 odst. 1 zákona).
Z protokolu o ústním jednání ze dne 11. června 2002 plyne, že stěžovatel se dostavil na Finanční úřad v Plzni, aby vznesl námitky k průtahům řízení při kontrole daně z přidané hodnoty, čímž využil svého oprávnění podat námitky proti postupu správce daně při daňové kontrole [§16 odst. 4 písm. d) zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o správě daní a poplatků]. K této námitce pracovníci označeného finančního úřadu do protokolu uvedli, že kontrola nemohla být ukončena, neboť nebyla ještě doručena odpověď na dožádání Finančního úřadu pro Prahu 3, který měl provádět výslech svědků. Uvedená námitka byla vznesena a vyřízena dle příslušných ustanovení zákona o správě daní a poplatků. Z obsahu ústavní stížnosti a vyjádření účastníka bylo nepochybně zjištěno, že stěžovatel před podáním ústavní stížnosti na průtahy v řízení se nedomáhal odstranění tvrzených průtahů prostřednictvím stížnosti u příslušného státního orgánu, v souladu s dosud platnou vládní vyhl. č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, která ač je již do jisté míry překonána, je dosud stále platná a má samostatný právní režim nezávislý na zákoně o správě daní a poplatků. Procesním prostředkem (stížností) podle této vyhlášky, jež je v dispozici stěžovatele, lze dosáhnout nápravy i při případných průtazích při daňové kontrole. Jde tedy o prostředek, jehož nevyčerpání má za následek nepřípustnost ústavní stížnosti (§75 odst. 1 zákona).
O nepřípustné ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 1. října 2002