ECLI:CZ:US:2002:3.US.565.02
sp. zn. III. ÚS 565/02
Usnesení
III. ÚS 565/02
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky S. P., předsedkyně "Družstva pod T. 7", se sídlem v Praze 4 , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2002, sp. zn. 55 Co 207/2002, mimo ústní jednání dne 13. prosince 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou vpředu vyznačenou předsedkyní "Družstva pod
T. 7", domáhala se tato jménem uvedeného družstva přezkumu rozhodnutí obecného soudu (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2002 - 55 Co 207/2002-19), kterým byl zamítnut návrh žalobce (označeného družstva) na vydání předběžného opatření, jímž měla být žalovanému (P. H.) uložena povinnost strpět vstup žalobce jako vlastníka domu č. 1221/7 v k. ú. N., obec hl. m. Praha, na adrese Praha 4, a osob jím pověřených do nebytového prostoru č. 38, užívaného žalovaným, a vyklidit movité věci nacházející se v tomto prostoru, to vše pro účely provedení zabezpečovacích prací a vypracování podrobného statického posudku v rozsahu nutném pro odvracení hrozící škody na majetku žalobce a na majetku a zdraví třetích osob (nájemníků označeného domu).
Návrh podaný Ústavnímu soudu byl podepsán toliko předsedkyní družstva paní S. P. Podle §243 odst. 3 obchodního zákoníku platí, že je-li pro právní úkon, který činí představenstvo družstva, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva.
Protože způsobilost k jednání za právnickou osobu (družstvo) musí být splněna v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), je zřejmé, že předsedkyně družstva sama za družstvo úkony v písemné formě, mezi které lze počítat i podání k Ústavnímu soudu, činit platně nemůže; proto ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu byla ústavní stížnost, jak shora je označena, posouzena jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§43 odst. 1 písm. c) zákona] a o ní jako o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno, aniž by se jevilo účelným vyzývat navrhovatelku k odstranění formálních vad ústavní stížnosti [navrhovatelka neuvedla, čeho se svou ústavní stížností domáhá (§34 odst. 1 zákona) a nebyla ani zákonem stanoveným způsobem zastoupena (§31 odst. 1 zákona)].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně 13. prosince 2002