ECLI:CZ:US:2002:3.US.605.02
sp. zn. III. ÚS 605/02
Usnesení
III. ÚS 605/02
Ústavní soud rozhodl dne 14. listopadu 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci J. Š., zastoupeného Mgr. J. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 11. července 2002, č. j. KZv 233/2002-125, a Policie ČR, Národní protidrogové centrály, služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 26. června 2002, ČTS: NPC-38/2002-OV, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, která jsou zakotvena v čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 3 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Uvedl, že podle jeho přesvědčení obsah stížností napadených usnesení není v souladu s §134 odst. 1 a s §160 odst. 1 tr. řádu, zejména pokud jde o popis skutku, o nějž se opírá obvinění, pokud jde o domovní prohlídku, její provedení považuje za jednání v rozporu s ustanoveními zákona, a proto takový důkaz nelze v trestním řízení použít.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Trestní stíhání proti němu bylo zahájeno po zjištění skutečností v usnesení popsaných, tyto konečně ani v ústavní stížnosti nepopírá. Městské státní zastupitelství v Praze se v rozhodnutí ze dne 11. července 2002, č.j. KZv 233/2002-125, vypořádalo se všemi námitkami uplatněnými ve stížnosti proti usnesení ze dne 26. června 2002, kterým bylo trestní stíhání proti stěžovateli zahájeno, na jeho odůvodnění lze v dalším odkázat.
Pro uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. K tvrzení stěžovatele, že domovní prohlídka uskutečněná před zahájením trestního stíhání nebyla provedena v souladu se zákonem, poněvadž nebyl před ní vyslechnut, a že proto takový důkaz v trestním řízení nelze použít, nutno konstatovat, že k hodnocení zjištění učiněných na základě domovní prohlídky dojde nepochybně v rozhodnutí ve věci samé, proti rozhodnutí je dána možnost podání odvolání. Proto je stížnost v tomto rozsahu stížností nepřípustnou [§43 odst. 1 písm. e) cit. zákona o ústavním soudu], když konečně na postup policie v souvislosti s provedením domovní prohlídky tato není ani obsažena ve stížnosti k městskému státnímu zastupitelství. Současně lze však pro úplnost poukázat na obsah §84 věty druhé tr. řádu, umožňující ve věci, která nesnese odkladu, vykonat domovní prohlídku i bez předchozího výslechu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2002