ECLI:CZ:US:2002:3.US.724.01
sp. zn. III. ÚS 724/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelů l) P. T., 2) Z. T., zastoupených JUDr. Alanem Korbelem, advokátem, Advokátní kancelář v Praze 5, nám. 14. října 3, o ústavní stížnosti na postup Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci sp. zn. 10 Nc 33/96 a Okresního soudu v Liberci ve věci sp. zn. Nc 886/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatelé se domáhali přezkoumání postupu jmenovaných soudů s tím, že podle jejich přesvědčení v řízení o úpravě práv a povinností k nezletilému dítěti dochází k průtahům a tak k zásahům do práv, jež jsou jim zaručena čl. 2 a čl. 96 Ústavy, čl. 2, čl. 4, čl. 32, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Navrhli, aby Ústavní soud zakázal Obvodnímu soudu pro Prahu 3 a Okresnímu soudu v Liberci porušovat práva stěžovatelů, zejména právo na rovnost účastníků v řízení před soudem, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů a právo aby státní moc byla uplatňována jen v případech a mezích stanovených zákonem a při omezování základních práv a svobod byla šetřena podstata a smysl těchto práv, a dále aby Okresnímu soudu v Liberci přikázal ve věci jednat bez zbytečných průtahů za současného respektování rovnosti účastníků řízení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, když za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2, §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a kopie dopisů Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 17. září 1999 a 19. června 2001 nutno konstatovat, že stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně práv poskytuje - nepostupovali dle zákona č. 436/1991 Sb., jenž jim umožňuje stěžovat si předepsaným způsobem u orgánů státní správy soudů na průtahy řízení a jenž těmto orgánům ukládá povinnost stížností se zabývat a tuto vyřídit. I když z obsahu sdělení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 17. září 1999 a 19. června 2001 lze dovodit, že se první navrhovatel se svými výhradami k průběhu řízení obrátil na předsedu soudu, dále již v souladu se zákonem č. 436/1991 Sb., nepostupoval.
Pro výše uvedené byl návrh shledán nepřípustným a dle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2002