ECLI:CZ:US:2002:3.US.727.01
sp. zn. III. ÚS 727/01
Usnesení
III. ÚS 727/01
Ústavní soud rozhodl dne 7. března 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele R., zastoupeného JUDr. V.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2001, sp. zn. 19 Co 37/2000, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně a současně vydání předběžného opatření, kterým by Ústavní soud pozastavil jeho vykonatelnost do doby rozhodnutí o ústavní stížnosti, odůvodnil návrh tím, že podle jeho přesvědčení jde o rozsudek, v němž se soud dostává do rozporu s logikou a také s čl. 2 odst. 3 Ústavy. Poukázal na to, že nemovitost, jež byla předmětem kupní smlouvy, mu nebyla žalobkyní řádně odevzdána a tedy nemůže ani požadovat zaplacení dohodnuté ceny, dále na zjištěné vady nemovitosti, které byly řádně vytknuty. K uplatněným námitkám odvolací soud nepřihlédl a potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, které bylo vydáno v rozporu s čl. 10 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod. Dále uvedl, že nemůže souhlasit s vyloučením návrhu - jím podaného vzájemného návrhu a s jeho postoupením jinému soudu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2001, sp. zn.
19 Co 37/2000, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jímž byl stěžovatel zavázán k zaplacení částky 31.400,- Kč jako doplatku kupní ceny, jejíž výše i splatnost byla v kupní smlouvě dohodnuta, a výrok, kterým rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 19. října 1998, č. j. 33 C 100/97-19, potvrdil, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Pokud jde o vzájemný návrh, uplatněný stěžovatelem dne 18. září 2001, tj. v odvolacím řízení, pak jestliže tento návrh nebyl předmětem řízení a napadeného rozhodnutí soudu I. stupně, nemohl být ani předmětem odvolacího řízení a jeho vyloučení a postoupení označenému soudu je odůvodněno §97 odst. 2 a §216 odst. 2 občanského soudního řádu.
S ohledem na výše uvedené byl návrh odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2002