ECLI:CZ:US:2002:3.US.77.02
sp. zn. III. ÚS 77/02
Usnesení
III. ÚS 77/02
Ústavní soud rozhodl dne 14. listopadu 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, o návrhu I. P., zastoupeného Mgr. V. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2001, č. j. 22 Co 359/2001-148, a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. března 2001, sp. zn. 13 C 1/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se cestou účastní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil návrh tím, že se postupem soudů cítí dotčen na právech, zaručených čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že byla zamítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal určení vlastnictví k označenému automobilu, který byl zajištěn Policií ČR pro účely trestního řízení, ta pak v době podání žaloby rozhodovala o vrácení automobilu, což opodstatňovalo jeho naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Poukázal na to, že v předmětné době nebyl automobil v držení ani jednoho z vedlejších účastníků, a proto nemohl podat reivindikační žalobu, bez autoritativního osvědčení jeho vlastnictví mu pak nemohl být vydán. Odmítnutím vydání požadovaného osvědčení došlo k zásahu do jeho vlastnických práv. Pro uvedené skutečnosti podal k Nejvyššímu soudu ČR také dovolání.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byla žaloba na určení vlastnického práva k označenému osobnímu automobilu zamítnuta a důvodně konstatoval, že tak Obvodní soud pro Prahu 2 ve věci sp. zn. 13 C 1/99 rozhodl v souladu se skutkovým zjištěním a obsahem §80 písm. c) obč. soudního řádu. Lze dodat, že po vydání automobilu policií (dle §80 tr. řádu) bude na stěžovateli, aby vyčerpal procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho tvrzeného vlastnického práva k němu poskytuje, bude-li se cítit na tomto právu dotčen.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2002