ECLI:CZ:US:2002:3.US.92.02
sp. zn. III. ÚS 92/02
Usnesení
III. ÚS 92/02
Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele J. L., zastoupeného JUDr. J. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. září 2001, sp. zn. 2 To 58/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci s tím, že se jak rozhodnutím, tak postupem soudů obou stupňů v trestním řízení vedeném proti jeho osobě cítí dotčen v právech, zaručených mu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na to, že nebyli vyslechnuti všichni poškození, přičemž kdyby tomu tak bylo, měl by možnost těmto klást otázky, týkající se reálných okolností právního vztahu, plynoucího ze smlouvy o tichém společenství, což by mělo přímý dopad na objasnění skutkového stavu a na posouzení, zda se trestné činnosti dopustil či nikoliv. Dále soud nevyslechl svědka F. z B., nebyla objasněna jeho obchodní aktivita s kuvajtskými dináry vč. jeho snahy o zajištění obchodu směnkou, v tomto směru nebyl vyžádán ani znalecký posudek. Konečně pak, vzhledem k závažnosti trestního stíhání, považuje rozhodnutí soudu jednat v jeho nepřítomnosti za nepřijatelnou procesní vadu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 31 T 2/99 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 To 58/2001 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v souladu s §254 odst. 1 tr. řádu a v odůvodnění rozsudku pak vyčerpávajícím způsobem objasnil, proč procesní vady v řízení před Krajským soudem v Ostravě ve věci sp. zn. 31 T 2/99 nezjistil a na základě jakých důkazů bylo spolehlivě prokázáno jednání obžalovaného stěžovatele, jímž spáchal trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona. Pokud jde o průběh veřejného zasedání o odvolání, zde nutno konstatovat, že soud obžalovaného, který se
nenacházel ve vazbě či výkonu trestu, řádně k účasti předvolal, ten se bez omluvy nedostavil, v odvolacím řízení byl zastoupen advokátem. Odvolací soud tedy oprávněně rozhodl o konání veřejného zasedání bez účasti obžalovaného.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2002