ECLI:CZ:US:2002:4.US.480.02
sp. zn. IV. ÚS 480/02
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L. F., zastoupené Mgr. E.H., advokátkou, směřující proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2002, sp. zn. 2 Cao 108/2001, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. dubna 2001, sp. zn. 23 Ca 146/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 12. července 2002 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. května 2000, č. 546 029 2145. Tímto rozhodnutím byl stěžovatelce s účinností ode dne 2. července 2000 odňat plný invalidní důchod, a to na základě posudku lékaře Pražské správy sociálního zabezpečení Praha 6.
Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti. Z vyžádaného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 27 Ca 146/2000 zjistil, že napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo stěžovatelce doručeno dne 9. května 2002. Tímto dnem začala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti dle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), v trvání 60 dnů. Tato lhůta marně uplynula v neděli 7. července 2002, resp. v pondělí 8. července 2002. Ústavní stížnost byla však poštovní přepravě podána až ve čtvrtek 11. července 2002.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě dle ustanovení §43 odst. 1 lit. b) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 4. září 2002