ECLI:CZ:US:2002:4.US.623.02
sp. zn. IV. ÚS 623/02
Usnesení
IV. ÚS 623/02
Ústavní soud rozhodl dne 27. listopadu 2002 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského o ústavní stížnosti ing. P. A., zastoupeného JUDr. T. K., advokátkou, proti průtahům v řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti ze dne 23. 9. 2002 stěžovatel tvrdí, že při projednávání jeho odvolání proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2002, čj. P 1096/2000, 77 Ssv 102/2002- 192, kterým bylo zastaveno řízení o úpravu styku stěžovatele s jeho nezletilou dcerou A.A., a proti usnesení téhož soudu ze dne 14. 3. 2002, čj. P 1096/2000, 77 P a Nc 102/2002 - 194, o zamítnutí návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření ve věci nezletilé, dochází ke zbytečným průtahům, a je tak porušováno jeho právo zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. P 1096/2000, Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě rozhodl o odvoláních stěžovatele usnesením ze dne 26. 7. 2002, čj. 56 Co 407/2002-208, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě o zastavení řízení, a usnesením ze dne 26. 7. 2002, čj. 56 Co 408/2002-213, kterým změnil usnesení Okresního soudu v Ostravě tak, že řízení o vydání předběžného opatření zastavil.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je k podání ústavní stížnosti aktivně legitimována fyzická osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem.
Podle ustanovení §75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Podle odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku podle odst. 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.
Jak plyne ze shora uvedeného, ústavní stížnost Ústavní soud neodmítne za současného splnění tří podmínek, a to že stěžovatel je zasažen ve svých ústavně zaručených základních právech nebo svobodách rozhodnutím, toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, protože stěžovatel podal opravný prostředek, a konečně že v řízení o tomto prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.
V projednávaném případě nebyla naplněna podmínka třetí, neboť Ústavní soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Ostravě, že v době podání ústavní stížnosti již Krajský soud v Ostravě o opravných prostředcích, odvoláních, rozhodl. Průtahy v odvolacím řízení znamenají nečinnost či pomalost obecného soudu. Za situace, kdy odvolací soud v konkrétním případě již rozhodl, nelze mu vytýkat nečinnost. Není-li opodstatněným tvrzení o existujících průtazích, nemůže být opodstatněným ani tvrzení o porušení stěžovatelových základních práv. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani zjištění, že v době podání ústavní stížnosti usnesení odvolacího soudu nebyla dosud doručena účastníkům řízení a nabyla právní moci až dnem 25. 10. 2002.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu z důvodu zjevné neopodstatněnosti.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2002
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu