ECLI:CZ:US:2002:4.US.663.01
sp. zn. IV. ÚS 663/01
Usnesení
IV. ÚS 663/01
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti společnosti R., právně zastoupené JUDr. J.S., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2001, čj. 29 Odo 155/2001-101, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Stěžovatelův návrh směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu, kterým byly dovoláním napadené rozsudky Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2000, čj. 7 Cmo 548/2000-72, a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 3. 2000, čj. 13 Cm 1017/99-33, zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Za tohoto stavu, kdy řízení před obecnými soudy v dané věci nebylo dosud pravomocně skončeno, je třeba vycházet ze závěru, že zatím nebyly vyčerpány všechny zákonné prostředky pro ochranu práv stěžovatele (obdobně např. usnesení Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 556/2000), a proto je třeba ústavní stížnost považovat za nepřípustnou. Byla proto Ústavním soudem podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 2002
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj