infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 21.01.2003, sp. zn. I. ÚS 20/03 [ usnesení / GÜTTLER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2003:1.US.20.03

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2003:1.US.20.03
sp. zn. I. ÚS 20/03 Usnesení Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. K., kterou se domáhá vynětí bývalých spolupracovníků Státní bezpečnosti - držitelů propůjčených bytů ze zveřejnění formou internetu a tisku, takto: Ústavní stížnost se odmítá . Odůvodnění: Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že v minulosti nedobrovolně spolupracoval s StB (úsek ekonomiky), a to jako držitel propůjčeného bytu. Domáhá se vynětí této kategorie bývalých spolupracovníků Státní bezpečnosti ze zveřejnění na internetu a v tisku, jelikož tvrdí, že tímto zveřejněním je vystaven trvalému nervovému napětí. Ústavní soud konstatuje, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, blíže provedeného především v ustanovení §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje o ústavní stížnosti zejména proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud je přitom koncipován jako orgán s kasační pravomocí, který je oprávněn napadená rozhodnutí zrušit, pokud shledá, že jimi skutečně došlo k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod [§82 odst. 3 písm. a) cit. zákona]. V daném případě je však zřejmé, že se stěžovatel podaným návrhem domáhá rozhodnutí, k němuž Ústavní soud není příslušný, a to již z toho důvodu, že zmíněné sdělovací prostředky spadají svojí podstatou do soukromé sféry (nejedná se tedy o výsledek činnosti orgánů veřejné moci ve shora uvedeném smyslu) a Ústavní soud proto není oprávněn do jejich činnosti jakkoliv přímo zasahovat. Proto Ústavní soud konstatuje, že musel ústavní stížnost z důvodu své nepříslušnosti odmítnout. S ohledem na formulaci petitu podaného návrhu Ústavní soud shledal, že by bylo nadbytečné vyzvat stěžovatele k odstranění jednotlivých vad návrhu a k tomu, aby zmocnil k zastupování v řízení před Ústavním soudem advokáta. Protože Ústavní soud shledal, že k projednání návrhu není příslušný, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl [§43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. ledna 2003 JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2003:1.US.20.03
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 20/03
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 21. 1. 2003
Datum vyhlášení  
Datum podání 13. 1. 2003
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Güttler Vojen
Napadený akt  
Typ výroku odmítnuto pro nepříslušnost - §43/1/d)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík ochrana osobnosti
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-20-03
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 43771
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-21