ECLI:CZ:US:2003:1.US.26.02
sp. zn. I. ÚS 26/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti Ing. J. T., zastoupeného advokátkou JUDr. V. R., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 9. 2001, sp. zn. 11 Co 535/2001-34, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti v záhlaví uvedenému usnesení, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem ve věci péče o nezletilé děti (o zvýšení výživného) odmítl jeho odvolání. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že se prý stěžovatel práva odvolání vzdal, což vyplývá z protokolu o jednání ze dne 1. 6. 2001, při němž Okresní soud v Mostě vyhlásil rozsudek, takže na něj krajský soud pohlížel jako na někoho, kdo již k podání odvolání není oprávněn.
Stěžovatel tvrdí, že uvedeným rozhodnutím byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva, zejména právo na spravedlivý proces a právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Soud prvého stupně (Okresní soud v Mostě) totiž vyhotovil protokol o jednání v rozporu s jeho průběhem a soud druhého stupně (Krajský soud v Ústí nad Labem) tento rozpor nezjistil. Je prý nesporné, že prohlášení o vzdání se odvolání s podpisy účastníků není ve spise založeno. Protože soud prvého stupně odňal stěžovateli právo napadnout jeho rozhodnutí řádným opravným prostředkem, nemohlo proběhnout ani řádné odvolací řízení. Dodal, že 3. 12. 2001 doručil Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobu pro zmatečnost, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 9. 2001, sp. zn. 11 Co 535/2001-34 zrušil.
Ústavní soud konstatuje, že ještě před tím, než se může zabývat materiální stránkou věci, je povinen vždy přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Pouze v případě, kdy návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, jestliže navrhovatel ještě před tím vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (srov. ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.
V souzené věci Ústavní soud shledal, že stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva ve smyslu citovaného ustanovení poskytuje, dosud nevyčerpal. Stěžovatel podal proti napadenému usnesení Krajského soudu ze dne 4. 9. 2001 žalobu pro zmatečnost a Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 4. 10. 2002, sp. zn. 12 C 1/2001, napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil. Po nabytí právní moci projedná tento soud věc bez dalšího návrhu a rozhodne o ní. Je tedy zřejmé, že řízení před obecným soudem pokračuje dále, takže stěžovatel má k dispozici zákonné procesní prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí dále brojit.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2003
JUDr. VojenGüttler
soudce zpravodaj