ECLI:CZ:US:2003:1.US.270.2000
sp. zn. I. ÚS 270/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Elišky Wagnerové o ústavní stížnosti stěžovatele J. J., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Kašparem se sídlem Palackého nám. 62, 572 01 Polička, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2000, č.j. 33 Cdo 1451/98-257, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 4. 1998, č.j. 17 Co 564/97-206 a rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31. 7. 1997, č.j. 7 C 201/90-16, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení shora uvedených rozsudků, neboť byl přesvědčen, že postupem obecných soudů došlo k porušení jeho základních práv, a to zejména práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") především z toho důvodu, že se nemohl vyjádřit k závěrům znaleckému posudku Ing. B., který byl použit v řízení okresním soudem a krajským soudem a ovlivnil všechna rozhodnutí v souzené věci. V řízení šlo o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.
V průběhu řízení oznámil právní zástupce stěžovatele dopisem ze dne 3. 9. 2002 Ústavnímu soudu, že stěžovatel dne 25. 7. 2002 zemřel.
Ústavní soud z usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. D 826/2002-39, Nd 129/2002, které nabylo právní moci dne 31. 12. 2002, zjistil, že dědici zemřelého stěžovatele jsou bratr V. J., a J. Š.
Ústavní soud vyzval oba dědice ke sdělení, zda budou v řízení o ústavní stížnosti po zemřelém stěžovateli pokračovat a současně jim k tomu stanovil lhůtu 20 dnů od obdržení této žádosti. Ústavní soud oba dědice upozornil na to, že pokud mu v uvedené lhůtě nesdělí svoje stanovisko, bude mít Ústavní soud zato, že do řízení o ústavní stížnosti po zemřelém stěžovateli nevstupují.
Oba dědici se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení §107 odst. 1 věta prvá o.s.ř., jestliže účastník řízení ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení §107 odst. 2 o.s.ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost , o něž v řízení jde. Podle ustanovení §107 odst. 5 věta prvá o.s.ř., neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Protože stěžovatel v průběhu řízení o ústavní stížnosti zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§19 o.s.ř., §7 odst. 2 občanského zákoníku), Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení pokračovat s právními nástupci stěžovatele. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které jde jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního stavu nebo kde účastníka řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti, která směřovala proti rozhodnutím obecných soudu ve věci zařazení domu č.p. 139 ve Štěpničné ulici v obci a k.ú. Polička do zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví stěžovatele (žalobce) a vedlejší účastnice (žalované) V. J. plyne z povahy věci, že se jedná o práva a povinnosti, které mohou přejít na jeho právní nástupce, kterými jsou - jak Ústavní soud z citovaného usnesení Okresního soudu ve Svitavách zjistil - V. J. a J. Š. Oba dědici se však ve stanovené lhůtě nevyjádřiil. Proto má Ústavní soud zato, že projevili vůli do řízení o ústavní stížnosti v souzené věci po zemřelém stěžovateli nevstoupit. Za této situace ztráta způsobilosti stěžovatele být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení o ústavní stížnosti a soud je povinen řízení zastavit.
Proto Ústavní soud dle ustanovení §107 odst. 5 o.s.ř. s odkazem na ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, řízení o podané ústavní stížnosti zastavil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2003
JUDr. František Duchoň
předseda senátu Ústavního soudu