ECLI:CZ:US:2003:1.US.346.03
sp. zn. I. ÚS 346/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. A. M., proti usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 5. 2002, čj. 1 T 64/2002 - 109, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 5. 2002, čj. 1 T 64/2002 - 109, byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit částku 4 300,-- Kč, představující paušální sazbu nákladů trestního řízení podle §1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 312/1995 Sb., protože byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. 4. 2002, čj. 1 T 64/2002 - 93, uznán vinným.
Uvedené usnesení napadl stěžovatel ústavní stížností, kterou si sepsal sám a ve které namítal, že výše požadované částky je protizákonná s tím, že správně mu mělo být uloženo zaplacení pouze částky ve výši 1 500,-- Kč, což si ověřil nahlédnutím do zmíněné vyhlášky.
Z vyjádření Okresního soudu v Bruntálu ze dne 21. 7. 2003 vyplývá, že stěžovateli byla uložena paušální náhrada nákladů trestního řízení ve výši 4 300,-- Kč, protože v jeho trestní věci byli přibráni dva znalci, jeden z oboru stavebnictví a druhý z oboru zdravotnictví - psychiatrie. V důsledku toho byla paušální náhrada nákladů trestního stíhání zvýšena, v souladu s ustanovením §3 písm. a) vyhlášky č. 312/1995 Sb., na požadovanou částku.
Uvedené vyjádření zaslal Ústavní soud stěžovateli s výzvou, aby do patnácti dnů od jejího doručení sdělil Ústavnímu soudu, zda na své ústavní stížnosti trvá, či zda ji bere zpět (po informaci obsažené ve shora uvedeném vyjádření). Zároveň stěžovatele poučil, že pokud na své ústavní stížnosti bude trvat, musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Výzva byla stěžovateli doručena dne 23. 8. 2003. Na výzvu reagoval stěžovatel dopisem ze dne 2. září 2003, kterým požadoval přezkoumání trestního příkazu Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. 4. 2002, čj. 1 T 64/2002 - 93. Zároveň požádal, aby mu Ústavní soud ustanovil advokáta na náklady Ústavního soudu s tím, že "pokud to není možné, musí, s pocitem křivdy, na svou stížnost zapomenout".
Ze spisu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 214/2003 bylo zjištěno, že ústavní stížnost stěžovatele proti uvedenému trestnímu příkazu byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2003. Znamená to, že uvedenou trestní věcí se Ústavní soud již nemůže a nebude zabývat.
Stěžovatel, přes uvedenou výzvu, nesplnil podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem. Jedná se o podmínku, bez níž nemůže Ústavní soud ve věci jednat. Ústavní soud účastníkům řízení advokáta neustanovuje. Na základě shora uvedených skutečnosti byla ústavní stížnost stěžovatele odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 2003
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu