ECLI:CZ:US:2003:1.US.382.03
sp. zn. I. ÚS 382/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky R. M., proti postupu Krajského soudu v Plzni v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, vedeného pod sp. zn. 1 Nt 362/2000, a proti postupu Ministerstva spravedlnosti ČR ve věci žádosti o podání stížnosti pro porušení zákona, sp. zn. NZz 155/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 7. 2003, brojila proti postupu v záhlaví uvedených orgánů veřejné moci ve věci jejího manžela, J. M., odsouzeného k trestu odnětí svobody.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje formální náležitosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), které jsou nezbytné pro její meritorní projednání. Zabýval se mj. i tím, zda stěžovatelka je oprávněnou osobou k podání ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Podle uvedeného ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.
Stěžovatelka ve své stížnosti tvrdí, že došlo k zásahu do práv jejího manžela. Z toho vyplývá, že není oprávněnou osobou ve smyslu shora citovaného §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti je tedy jen sám J. M., jestliže se domnívá, že došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv. V řízení před Ústavním soudem musí být, ve smyslu §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, již od podání návrhu na zahájení řízení zastoupen advokátem.
Ústavní soud dodává, že proti postupu Krajského soudu v Plzni v řízení o návrhu na povolení obnovy, vedeném pod sp. zn. 1 Nt 362/2000, jmenovaný již ústavní stížnost podal. Ta byla usnesením ze dne 9. prosince 2002, sp. zn. I. ÚS 460/02, odmítnuta pro nepřípustnost.
Vzhledem k výše uvedenému odmítl Ústavní soud ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, podle §43 odst. 1 písm c) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. září 2003
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu