ECLI:CZ:US:2003:2.US.473.02
sp. zn. II. ÚS 473/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. H., proti sdělení Nejvyššího soudu ČR v Brně ze dne 6. června 2002, sp. zn. Ncn 234/2002, rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2002, sp. zn. 21 Co 176/98, a usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2002, sp.zn. IV. ÚS 389/02, mimo ústní jednání dne 14. ledna 2003 soudcem zpravodajem JUDr.Vojtěchem Ceplem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podáním ze dne 9. července 2002, doručeným Ústavnímu soudu dne 10. července 2002, brojil proti neprocesnímu sdělení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. června 2002 (Ncn 234/2002), o postoupení jeho podání Městskému soudu v Brně dle ustanovení §208 - §210 o. s. ř. ve věci "dovolání" proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2002 (21 Co 176/98-149), ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 12. prosince 1997 (49 C 41/94-91), v jeho pracovně právní věci. Dále stěžovatel požádal o pozastavení účinnosti rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. června 2002 (IV.ÚS 389/02) a o přidělení advokáta pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, a uvedl, že napadenými rozhodnutími se cítí dotčen na svých ústavně zaručených právech daných Ústavou ČR i Listinou základních práv a svobod, aniž by blíže odůvodnil porušení svých práv a vznesl návrh jak má Ústavní soud rozhodnout.
Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem [§30, §31, §34, §72 odst. 1, odst. 2, odst. 4, §75 odst.1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], byly stěžovateli jeho formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena lhůta k jejich odstranění.
Výše uvedená výzva Ústavního soudu, byla stěžovateli doručena dne
29. srpna 2002, a protože do dnešního dne vytknuté vady neodstranil [pouze dne 27. září 2002 požádal o prodloužení termínu k odstranění vad, která mu byla přípisem ze dne 12.listopadu 2002 převzatým dne 13. listopadu 2002 prodloužena o 45 dnů (do 28.prosince 2002)], nezbylo než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. a) zákona].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 14. ledna 2003 Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu