ECLI:CZ:US:2003:2.US.738.02
sp. zn. II. ÚS 738/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. A. J., zastoupeného advokátem JUDr. B. V., o jeho ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2001, čj. 16 Co 682/97-51, a rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 8. 7. 1997, čj. 5 C 1101/96-35, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 27. 11. 2002 se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Jihlavě. Domnívá se, že jimi došlo k porušení jeho práv zaručených čl. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 90 Ústavy ČR.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ústavní soud si k projednání věci vyžádal spis Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 5 C 1101/96, z něhož zjistil následující:
Napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2001, čj. 16 Co 682/97-51, jenž je rozhodnutím o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, byl navrhovateli doručen dne 23. 3. 2001. Tímto rozhodnutím odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jihlavě, jímž byla zamítnuta žaloba navrhovatele (v původním řízení žalobce) o zaplacení částky 115.779,- Kč s příslušenstvím, jako náhrady za znehodnocenou stavbu, s odůvodněním, že navrhovatel (žalobce) nebyl aktivně legitimován k jejímu podání.
Z data podání ústavní stížnosti (27. 11. 2002) a data doručení napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně (23. 3. 2001) Ústavní soud zjistil, že návrh byl podán po lhůtě stanovené v ustanovení §72 odst. 2 zák. 182/19993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2003 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj