ECLI:CZ:US:2003:2.US.771.02
sp. zn. II. ÚS 771/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele B. B., zastoupeného advokátem Mgr. L. P., o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2002, čj. 44 To 467/2002-19, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se návrhem podaným Ústavnímu soudu osobně dne 17. 12. 2002 domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze uvedeného v záhlaví. Tvrdí, že soud svým rozhodnutím porušil jeho ústavně zaručené základní právo na osobní svobodu dle článku 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny základních práv a svobod.
Z obsahu vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. Nt 678/2002, Ústavní soud zjistil, že usnesením ze dne 20. 7. 2002, čj. Nt 678/2002-10, vzal Obvodní soud pro Prahu 3 navrhovatele do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a), b) a c) trestního řádu. Navrhovatel podal proti usnesení stížnost. Městský soud v Praze zamítl stížnost jako nedůvodnou svým usnesením ze dne 29. 8. 2002, čj. 44 To 467/2002-19.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě0 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Posledním prostředkem na ochranu práva navrhovatele byla jeho stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2002. Městský soud v Praze o ní rozhodl napadeným usnesením, jež bylo navrhovateli doručeno dne 18. 10. 2002. Pokud navrhovatel podal nyní projednávaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti dne 17. 12. 2002, učinil tak po uplynutí zákonem stanovené 60denní lhůty. První den běhu této lhůty je totiž dle ustanovení §72 odst. 2 věty druhé zákona o Ústavním soudu totožný se dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku stěžovateli, a nikoli až se dnem následujícím po dni doručení takového rozhodnutí, jak tomu běžně bývá u procesních lhůt dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užívaného subsidiárně i v řízení před Ústavním soudem.
Na základě výše uvedeného Ústavnímu soudu nezbylo, než podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu návrh, jenž byl podán po lhůtě stanovené tímto zákonem, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 25. února 2003 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj