ECLI:CZ:US:2003:2.US.785.02
sp. zn. II. ÚS 785/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Č.T., a. s., právně zastoupené JUDr. K. M., proti cenovému rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. 08/PROP/2002 ze dne 27. října 2002, č.j. 22118/2002-611, mimo ústní jednání dne 31. října 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Rychetským, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. října 2002
(22118/2002-611), dle §78 odst. 2 a odst. 5, a v souladu s §95 odst. 7 písm. b) zák. č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "telekomunikační zákon"), v souladu s §2b odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s §10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno cenové rozhodnutí č. 08/PROP/2002, přičemž jeho účinnost byla žalovaným určena na den 1. listopadu 2002. Předmětné cenové rozhodnutí bylo zveřejněno v Telekomunikačním věstníku dne 18. listopadu 2002 a v Cenovém věstníku dne 15. listopadu 2002.
Stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti ze dne 19. prosince 2002, doručené Ústavnímu soudu dne 23. prosince 2002, tvrdila, že napadeným rozhodnutím orgánu státní správy byla zkrácena na svých ústavně zaručených subjektivních právech. Je přesvědčena o rozporu tohoto rozhodnutí s ústavním pořádkem České republiky. Domnívá se, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv daných Listinou základních práv a svobod, a to jejími čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 11, čl. 26 odst. 1. Na základě těchto tvrzení stěžovatelka navrhla zrušení rozhodnutí, jak shora je označeno.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ve smyslu §35 a §75 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona", Ústavní soud nejdříve posoudil, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Tyto podmínky ve věci posuzované ústavní stížnosti ke dni jejího podání (§27 odst. 2 zákona) splněny nejsou.
Jestliže totiž stěžovatelka podala proti napadenému rozhodnutí žalobu, kterou se u Městského soudu v Praze domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo předmětné cenové rozhodnutí zrušeno a obecný soud (38 Ca 829/2002 ze dne 18. února 2003) návrh odmítl jako nepřípustný [§130 odst. 1 s.ř.s., §68 písm. b) s.ř.s., s přiměřeným použitím §46 odst. 2 s.ř.s.], a dále podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ČR (6 AS 11/2003), jde v současné době o věc dosud pravomocně neskončenou, jak Ústavní soud sám zjistil (č.l. 13).
Je zřejmé, že ústavní stížnost stěžovatelky meritorně pro procesní překážku projednat nelze, neboť všechny procesní podmínky stanovené pro podání ústavní stížnosti zákonem musí být splněny v okamžiku zahájení řízení (§27 odst. 2 zákona).
Za této procesní situace je zřejmé, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek zákonných podmínek [§72 odst. 1 písm. a) zákona], a proto o takto podané ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 31. října 2003
JUDr. Pavel Rychetský
soudce zpravodaj