ECLI:CZ:US:2003:3.US.143.03
sp. zn. III. ÚS 143/03
Usnesení
III. ÚS 143/03
Ústavní soud rozhodl dne 4. září 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele Ing. F. P., zastoupeného JUDr. J. K., advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. září 2002 sp. zn. 15 Co 201/2002 a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 1. února 2002 sp. zn. 14 C 324/2001, takto:
Návrh se o d m í t á
Odůvodnění:
Stěžovatel navrhl zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zaručených mu čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 90 Ústavy. Poukázal na okolnosti, za kterých mu vznikla žalobou uplatněná škoda ve výši 15.461,-Kč, na vady stavebního povolení, na základě kterého došlo ze strany žalovaného k zásahu do jeho vlastnických práv, a na své jednání směřující k odvrácení škody a odpovídající §417 odst. 1 obč. zákona.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Plzni přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v souladu s §212 obč. soudního řádu a opodstatněně konstatoval, že ten provedl a zhodnotil nezbytné důkazy k náležitému zjištění skutkového stavu a ve vztahu k §420 obč. zákona, dle kterého stěžovatel žalobu na náhradu škody podal. Na obsah odůvodnění označeného rozsudku lze v dalším odkázat, jakož i na obsah §135 odst. 2 obč. soudního řádu, podle kterého v otázkách, o nichž bylo příslušným orgánem vydáno rozhodnutí, z takového soud vychází - v předmětné věci šlo o rozhodnutí stavebního úřadu o povolení stavby.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2003