ECLI:CZ:US:2003:3.US.313.03
sp. zn. III. ÚS 313/03
Usnesení
III. ÚS 313/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. Ch., zastoupeného JUDr. T. M., Ph.D., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. dubna 2003, sp. zn. 11 To 11/03, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně vadnou ústavní stížností napadl stěžovatel, prostřednictvím právního zástupce, pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. dubna 2003
(11 To 11/03-1673) a tvrdil, že jak v řízení před Vrchním soudem v Praze, tak i v předcházejícím řízení před Městským soudem v Praze bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny základních práv a svobod), a proto navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodnutí obecného soudu, jak je vpředu označeno, zrušil.
Formální vada, která spočívala v tom, že k ústavní stížnosti nebyla přiložena plná moc právního zástupce (§30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon), byla právnímu zástupci stěžovatele vytknuta výzvou (č. l. 9 spisu Ústavního soudu), kterou převzal dle doručenky 18. září 2003, a současně mu byla k jejímu odstranění stanovena 15denní lhůta.
V takto stanovené lhůtě ani později plná moc právního zástupce Ústavnímu soudu předložena nebyla (lhůta marně uplynula dne 3. října 2003), a proto Ústavní soud takto vadně podanou ústavní stížnost pro neodstranění vytknutých vad odmítl [§43 odst. 1 písm. a) zákona], jak z výroku tohoto usnesení patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona)
V Brně dne 23. října 2003