ECLI:CZ:US:2003:3.US.351.03
sp. zn. III. ÚS 351/03
Usnesení
III. ÚS 351/03
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele Ing. D. S., zastoupeného Mgr. L. P., advokátkou, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. května 2002 sp. zn. 22 P 218/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného rozsudku s tím, že jej považuje za rozhodnutí vydané bez náležitého a bezpečného skutkového zjištění, a tedy i v rozporu s jeho právy zakotvenými v čl. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na nečinnost soudu II. stupně, k němuž podal proti rozsudku odvolání a vyslovil přesvědčení, že jsou proto dány podmínky pro přijetí ústavní stížnosti dle §75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka dle výše citovaného ustanovení, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh, je-li nepřípustný, odmítne [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2, §75 odst. 1, odst. 2 písm. b), §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu bylo nepochybně zjištěno, že stížností napadené rozhodnutí je nepravomocným rozsudkem soudu I. stupně ze dne 21. května 2002, proti němuž stěžovatel podal dne 2. srpna 2002 odvolání, o kterém dosud soud II. stupně nerozhodl, z obsahu rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 22 P 218/2001-338 pak, že jmenovaný soud zamítl návrh otce na odnětí nezletilých dětí z výchovy matky a jejich svěření do výchovy otce, řízení o snížení výživného bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu. Ústavní stížnost konečně neobsahuje tvrzení, že proti namítaným průtahům v odvolacím řízení navrhovatel brojil procesními prostředky, jejichž použití mu umožňuje zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
Pro výše uvedené nelze shledat návrh přípustným dle §75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když ani tvrzenými průtahy v odvolacím řízení neprokázal stěžovatel vznik či hrozbu vzniku vážné a neodvratitelné újmy. Proto byl návrh odmítnut [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2003