ECLI:CZ:US:2003:3.US.368.03
sp. zn. III. ÚS 368/03
Usnesení
III. ÚS 368/03
Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele Z.-M. a. s. zastoupeného Mgr. V. H., advokátem, o návrhu na zrušení vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 165/2003 Sb., takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení vyhlášky č. 165/2003 Sb., jíž Ministerstvo práce a sociálních věcí individuálně označilo stěžovatele za subjekt, na který se s účinností od 1. srpna 2003 rozšířila působnost kolektivní smlouvy vyššího stupně. Vyslovil přesvědčení, že touto vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí porušilo práva stěžovatele, zakotvená v čl. 2 odst. 1 a 2, v čl. 4 odst. 1, 2 a 4, v čl. 11, čl. 26 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod .
Z obsahu §64 odst. 2 až 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, kdo je oprávněn podat návrh na zrušení jiného právního předpisu (tj. mimo zákonů), z odst. 2 písm. d) téhož ustanovení pak, že oprávněným je i ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v §74 citovaného zákona, tj. kdo podal ústavní stížnost s tím, že uplatněním označeného právního předpisu nastala skutečnost, která je předmětem stížnosti a podle tvrzení stěžovatele je právní předpis v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
S ohledem na uvedené a na zjištění, že navrhovatel nepodal ústavní stížnost dle §72 a ve smyslu §74 zákona o Ústavním soudu, nutno konstatovat, že stěžovatel není oprávněným subjektem k podání návrhu na zrušení označeného právního předpisu. Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§64 odst. 2 písm. d), §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. října 2003