ECLI:CZ:US:2003:3.US.391.03
sp. zn. III. ÚS 391/03
Usnesení
III. ÚS 391/03
Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu navrhovatele V. i. F. D., zastoupeného JUDr. G. A., advokátkou, proti "opatření" Městské části Praha 1, Odboru živnostenského, vydaném na základě přílohy č. 3 k zák. č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ke dni 1. ledna 1999, a návrhu na zrušení přílohy č. 3 bodu oceňování majetku pro b) věci nemovité k zák. č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ke dni 1. ledna 1999, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, označeným jako ústavní stížnost, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 11. srpna 2003 a směřoval proti "opatření" Městské části Praha 1, Odboru živnostenského, vydaném na základě přílohy č. 3 k zák. č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ke dni
1. ledna 1999, se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud konstatoval, že "platným zněním přílohy č. 3 bod oceňování majetku pro b) věci nemovité k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění novely účinné k 1. 1. 1999, byly porušeny čl. 26 a čl. 31 Listiny základních práv a svobod. V této části se zákon č. 455/1991 Sb., ve znění účinném k 1. 1. 1999, ruší".
Podle obsahu návrhu navrhovatel zásah do svých ústavních práv spatřuje v novelizaci zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, resp. v novelizaci jeho přílohy, a to novelou tohoto zákona, která je platná
od 1. ledna 1999, na základě které se živnost "Oceňování věcí nemovitých" stala koncesovanou živností, přičemž podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání ekonomické či právní, nebo v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a dva roky praxe, nebo úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 5 let praxe v oceňování majetku.
Dva roky praxe lze nahradit absolvováním doktorského studia nebo celoživotního vzdělávání v rozsahu nejméně dvou akademických roků zaměřených na oceňování majetku dané kategorie. S účinností zmiňované novely bylo absolutorium v institutu F. D. považováno za nedostačující a živnostenské úřady odmítají absolventům tohoto institutu udělit koncesní oprávnění k výkonu této živnosti, což je zdůrazněno i v přípisu Městské části Praha 1, odboru živnostenského, ze dne 9. července 2003 (ŽIO/K/2797/03/KUN).
V přípisu je konstatováno, že Vzdělávací institut F.D., občanské sdružení, poskytuje studium v délce 2 semestrů a navíc není vysokou školou akreditovanou MŠMT, nelze proto uznat studium v této instituci jako dvouletou praxi v oceňování majetku pro koncesovanou živnost "Oceňování majetku pro věci nemovité...".
Podle petitu ústavní stížnosti návrh na zrušení části přílohy není podán v souvislosti s rozhodnutím ani v souvislosti s jiným zásahem orgánu veřejné moci. Jinými slovy řečeno, navrhovatel tvrdí, že zásah orgánu veřejné moci spočívá v tom, že příslušná část přílohy k živnostenskému zákonu byla změněna (novelizována). Proto bylo nutno navrhovatelovu "ústavní stížnost" posoudit jako návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR].
K podání posléze zmíněného návrhu by však byl navrhovatel legitimován toliko tehdy, kdyby aplikací inkriminovaného zákona (části jeho přílohy) nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a která by přímo zasáhla do sféry ústavně zaručených práv navrhovatele ve formě rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci - §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), a jestliže by takový návrh byl podán spolu s ní (§74 zákona).
Takto stanoveným podmínkám návrh navrhovatele nevyhovuje a tento sám za vyložených okolností k podání samostatného návrhu na zrušení části zákona legitimován není (§74 zákona). Posuzovaný návrh navrhovatele byl proto posouzen jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§43 odst. 1 písm. c) zákona] a jako takový jej proto Ústavní soud odmítl [§43 odst. 2 písm. b) zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 30. října 2003