ECLI:CZ:US:2003:3.US.404.02
sp. zn. III. ÚS 404/02
Usnesení
III. ÚS 404/02
Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatelů 1) J. K., a 2) M. C., zastoupených Mgr. Ing. P. L., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2002, sp. zn. 10 Co 69/2002, a Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, ze dne 27. listopadu 2001, č. j. 12 C 118/98-254, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali cestou ústavní stížnosti zrušení výše citovaných rozhodnutí, jimiž nebylo vyhověno jejich návrhu na vydání předběžného opatření. Uvedli, že v řízení o vydání nemovitosti docházelo ke značným průtahům a i když jejich nároku bylo vyhověno rozhodnutím, jež nabylo právní moci dne 14. listopadu 2001, nedošlo s povinnými k dohodě o faktickém předání nemovitosti. Z obavy z případného jejího poškození domáhali se vydání předběžného opatření, kterým by bylo povinným uloženo umožnit jim jako oprávněným její prohlídku. Poněvadž soud návrhu nevyhověl, tvrdí, že došlo k porušení jejich práv, daných Ústavou a čl. 11, čl. 36 odst. 1, 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když poukázali i na to, že soud o jejich návrhu nerozhodl ve lhůtě k tomu stanovené.
Předsedkyně senátu Krajského soudu v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 4. září 2002 poukázala na obsah odůvodnění usnesení č. j. 10 Co 69/2002-266 a na právní závěry tam uvedené. Uvedla, že pokud došlo k překročení lhůty pro vydání předběžného opatření, pak to nemělo vliv na věcnou správnost usnesení soudu I. stupně.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka Valašské Meziříčí sp. zn. 12 C 118/98 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2002, sp. zn. 10 Co 69/2002, zásah do práv, kterých se stěžovatelé dovolávají, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě se ve svém rozhodnutí, s poukazem na znění §76 odst. 1 písm. f) a §102 odst. 1 občanského soudního řádu, vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a přiléhavým způsobem vyložil, proč shledal neopodstatněnost návrhu na vydání předběžného opatření, a tedy i odvolání stěžovatelů proti usnesení soudu I. stupně.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. ledna 2003