ECLI:CZ:US:2003:3.US.472.03
sp. zn. III. ÚS 472/03
Usnesení
III. ÚS 472/03
Ústavní soud rozhodl dne 11. prosince 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele Ing. L. L., zastoupeného JUDr. M. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. července 2003 sp. zn. 6 To 455/2003 a Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. prosince 2002 sp. zn. 40 Nt 1005/2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, jimiž nebylo vyhověno jeho návrhu na povolení obnovy trestního řízení. Uvedl, že byl dne 12. března 2001 odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 2 T 3/2001 pro spáchání trestných činů, jichž se měl dopustit tím, že při řízení motorového vozidla v podnapilosti narazil v protisměru do cyklistky, způsobil jí zranění, kterým podlehla, zraněné po nehodě neposkytl pomoc. Poukázal na důkazy, z nichž soud vycházel a na znalecký posudek Ing. M. S., který v rámci řízení o povolení obnovy soudu předložil a který závěry znaleckého posudku vypracovaného Ing. R. R. v trestním řízení vyvrací. Rovněž pak předložil znalecký posudek Mgr. E., jenž svými závěry podstatným způsobem zasahuje do oblasti možného způsobu jízdy bezprostředně po dopravní nehodě a dává odpovědˇ na otázku, co bylo či mohlo být příčinou delší reakční doby po nehodě a při řešení kritické situace, v níž se ocitl. Pokud jde o důkazy, na základě kterých soud dovodil jeho opilost při řízení automobilu, poukázal na pochybnosti v postupu při odebrání a označení vzorku krve a ve způsobu nakládání s tímto krevním vzorkem. Proto soudu jako nový důkaz předložil dva typy ampulí pro transport krve, přičemž u obou je zřejmé, že není možné aby mohlo samovolně dojít k odlepení štítku s označením osoby, které krev byla odebrána. Poněvadž přes tyto důkazy soudy návrhu na obnovu řízení nevyhověly, cítí se jejich rozhodnutími dotčen v právu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 a 95 Ústavy České republiky.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní práv nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených usnesení soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal stížnost odsouzeného, směřující proti zamítnutí jeho návrhu na povolení obnovy trestního řízení a důvodně v souladu s §278 odst. 1 tr. řádu, konstatoval, že soud I. stupně postupoval a rozhodl správně, když dle §283 písm. b) tr. řádu návrh na povolení obnovy řízení zamítl. Ve svém rozhodnutí se pak vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami stěžovatele poukazujícími na uplatněné důvody obnovy řízení, s nimiž se, jak vyplývá z obsahu usnesení soudu I. stupně, vypořádal i tento soud, a proto na odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2003