ECLI:CZ:US:2003:3.US.698.02
sp. zn. III. ÚS 698/02
Usnesení
III. ÚS 698/02
Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Mgr. M. D., zastoupeného JUDr. P. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11. září 2002 sp. zn. 51 C 26/2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že podle jeho přesvědčení soud, který zastavil řízení o podané žalobě, postupoval v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a porušil tak práva, jež jsou mu zaručena čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Žalobou se u příslušného soudu domáhal přezkoumání a zrušení správního rozhodnutí o přestupku, jehož se měl dopustit, rozhodnutí označil za nezákonné a poukázal zejména na závady při doručování listin, které měl převzít. Pro tyto závady nebylo tedy v jeho možnostech žalovaného zcela přesvědčivě a jednoznačně v žalobě označit - soud pak řízení zastavil. Dále poukázal na okolnosti, za nichž správní řízení probíhalo, jakož i na okolnosti, pro které se nemohl správního řízení účastnit a žalobou napadené rozhodnutí převzít.
Krajský úřad Jihomoravského kraje se ve svém podání ze dne 5. března 2003 vyjádřil k obsahu ústavní stížnosti a k postupu při doručování zásilek stěžovateli v průběhu správního řízení. Poukázal na skutečnosti, osvědčující, že stěžovateli bylo na adresu, na níž se zdržoval, doručováno v souladu s §24 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb., a proto nemohlo dojít k zásahu do práv stěžovatele.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2, §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 51 C 26/2002 a jeho usnesení ze dne 11. září 2002 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Označený soud usnesením ze dne 15. srpna 2002 vyzval žalobce k odstranění vad podání - k řádnému označení žalovaného, poučil jej o následcích nesplnění výzvy ve stanovené lhůtě, žalobce tyto neodstranil s tím, že žalovaného nemůže spolehlivě označit, když mu napadené rozhodnutí nebylo správním orgánem doručeno. Z obsahu spisu sp. zn. OD/902/02/Ro, předloženého Ústavnímu soudu Krajským úřadem Jihomoravského kraje, bylo pak nepochybně zjištěno, že při doručování stěžovateli, jakož i při jednání v jeho nepřítomnosti, jmenovaný úřad postupoval v souladu s §24 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb. a s §74 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., když nebyly pochybnosti o adrese pobytu stěžovatele či adrese jeho zaměstnavatele a když stěžovatel pro svou neúčast u jednání neuvedl a neprokázal opodstatněné důvody. Městský soud v Brně proto důvodně řízení o žalobě stěžovatele dle §250d odst. 3 obč. soudního řádu, zastavil
S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2003