ECLI:CZ:US:2003:3.US.789.02
sp. zn. III. ÚS 789/02
Usnesení
III. ÚS 789/02
Ústavní soud rozhodl dne 30. ledna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele Ing. P. R., zastoupeného JUDr. S. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. září 2002, č. j. 38 Ca 244/2001-40, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku, jímž byla zamítnuta žaloba o přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 31. ledna 2000, č. j. FŘ-6524/1/99. Uvedl, že příslušným finančním úřadem byl dne 31. května 1999 vydán dodatečný platební výměr č. j. 117209/99/009915/5761 na daň z příjmu fyzických osob za rok 1994 a odvolání, které proti platebnímu výměru podal bylo Finančním ředitelstvím pro hlavní město Prahu zamítnuto. Odvolání i žalobu k soudu opíral o tvrzení, že v jeho věci nemělo být aplikováno ustanovení §31 odst. 5 a 6 zákona o správě daní a poplatků, když dostatečné podklady pro vyměření daně nepředložil svým zaviněním, ale proto, že byl v důkazní nouzi pro vážné rodinné důvody a také proto, že došlo ke krádeži účetních dokladů. Finanční úřad pak použil k vyměření daně pomůcky, jež byly nereálné a v příkrém rozporu se smyslem a cílem daňového řízení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 31. ledna 2000, č. j. FŘ-6524/1/99, v rozsahu tvrzených žalobních důvodů a v souladu s §249 odst. 2 a §250h odst. 1 občanského soudního řádu, za použití a výkladu §16 odst. 2 písm. c) a §31 odst. 5 a 9 zák. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, žalobu opodstatněně zamítl. Rozsudek pak přiléhavým a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil tak, že na toto odůvodnění lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2003